Ropní giganti otáčejí svůj byznys model. Chtějí zbohatnout na likvidaci uhlíkové stopy

Největší ropné společnosti světa chtějí v příštích letech vydělávat na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Likvidaci svých emisí si u nich budou moci objednat i firmy mimo energetický sektor.

Největší ropné společnosti světa chtějí v příštích letech vydělávat na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Likvidaci svých emisí si u nich budou moci objednat i firmy mimo energetický sektor. Zdroj: Reuters

Těžba ropy patřila v uplynulých dekádách k nejhorším znečišťovatelům životního prostředí. Teď ho těžařské korporace chtějí pomoci vyčistit.
Americký ExxonMobil tento týden navrhnul vládě USA projekt za 100 miliard dolarů. V jeho rámci chce zbavit emisí průmyslové město Houston a jeho okolí.
Prezident USA Joe Biden má boj proti klimatickým změnám jako jeden z hlavních bodů svého politického programu. Těžaři po něm chtějí, aby prosadil uhlíkovou daň.
4
Fotogalerie

Největší těžaři světa plánují vydělávat na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Tato činnost by se díky současnému celosvětovému trendu snižování uhlíkové stopy měla nejpozději do roku 2040 stát velmi lukrativní živností. Korporacím může vynášet biliony dolarů, píše deník The Wall Street Journal. „Lidstvo nemá mnoho jiných možností, jak oxid uhličitý v krátkodobém horizontu významně zredukovat,“ myslí si Darren Woods, šéf americké ropné společnosti ExxonMobil.

Zatímco v uplynulých dekádách patřily těžařské firmy k nejhorším znečišťovatelům ovzduší, v těch následujících by se pro změnu mohly stát světovými lídry v jeho vyčištění. Pomoci k tomu mají čím dál tím dokonalejší technologie na zachytávání odpadního oxidu uhličitého, který se uvolňuje z těžkého průmyslu do zemské atmosféry. A právě ropní giganti mají v této oblasti nejvíce zkušeností. 

Těžařské společnosti ovšem nově nechtějí likvidovat pouze emise, které produkují ony samy, nýbrž profitovat z toho, že budou zachytávat a ukládat i oxid uhličitý ostatních podniků jako jsou ocelárny, cementárny, papírny či chemické závody. Například zmiňovaný ExxonMobil tento týden navrhnul americké vládě ambiciózní projekt v hodnotě sto miliard dolarů (téměř 2,2 bilionu korun). 

Musí přesvědčit Bidena

Ropná korporace má v plánu zachycovat uhlík všech velkých průmyslových objektů v houstonském lodním kanálu. Emise mají být následně uloženy skoro dva kilometry pod mořským dnem Mexického zálivu. Houston má jeden z nejvytíženějších přístavů na světě a v jeho okolí stojí řada továren a ropných plošin. Míra znečištění je zde proto velmi vysoká. 

ExxonMobil odhaduje, že by mohl v Houstonu ročně zachytit až sto milionů tun oxidu uhličitého, což je zhruba stejné množství, jaké za rok vyprodukuje dvacet milionů automobilů. Korporace nicméně nutně potřebuje přesvědčit ke spolupráci administrativu amerického prezidenta Joea Bidena. 

Ta musí uzákonit uhlíkovou daň či minimální cenu uhlíku, aby měly ostatní společnosti motivaci své emise redukovat a zaplatit za jejich likvidaci právě ExxonMobilu. „Chceme být součástí debaty a pomoci zákonodárcům přemýšlet a uvést do praxe nové směrnice, které pomohou stimulovat tuto obrovskou investici,“ uvedl šéf firmy Woods pro server Politico. Návrh na zavedení ceny uhlíku, jenž už platí například v Evropské unii i některých amerických státech, však u federální vlády USA v minulosti narážel.

Není ani jisté, zda na něj kývne Bidenův kabinet. Současný prezident sice hodlá bojovat s klimatickými změnami a stanovil si i odvážné cíle pro snížení uhlíkové stopy. Plánuje však sázet spíše na obnovitelné zdroje energie. Čili spíše než likvidovat vypuštěný oxid uhličitý nechce vypouštět emise vůbec. Vláda by se měla k návrhu ExxonMobilu vyjádřit během několika příštích dní.

Kontroverzní metoda

Metoda zachytávání emisí a jejich následná doprava a uložení na místě, odkud nebudou unikat do atmosféry, má podle svých zastánců výhodu, že je šetrná k životnímu prostředí a zároveň pomůže udržet v chodu těžbu fosilních paliv. Ta by měla ještě minimálně několik desetiletí doplňovat takzvané zelené energie. Mnozí kritici zejména z řad environmentálních aktivistů však o její účinnosti pochybují a jako jedinou cestu, jak čelit klimatickým změnám, vidí kompletní odstřižení od ropy a zemního plynu.

Kromě ExxonMobilu se každopádně chystají vydělávat na zachytávání oxidu uhličitého i ostatní ropní giganti. Britsko-nizozemský koncern Royal Dutch Shell, francouzský Total a norský Equinor minulý měsíc spustily společný projekt nazvaný Polární záře. Evropští těžaři díky němu budou ukládat uhlík pod mořským dnem u norského pobřeží.

Na Polární záři spolupracuje též norská vláda. Je to současně vůbec poprvé, kdy si likvidaci svých emisí mohou objednat a zaplatit i podniky působící mimo energetický sektor. Různé programy na dekarbonizaci těžby v minulosti zahájily také americká společnost Chevron a britská BP. 

Vlastní plán na ukládání oxidu uhličitého loni na podzim představila dokonce i Česká geologická služba. Česko-norský projekt CO2-SPICER si klade za cíl vybudovat první úložiště pro ukládání škodlivých emisí ve střední a východní Evropě. „Zároveň tím vznikne modelový příklad pro potenciální realizaci dalších úložišť CO2 v Česku i v Evropě,“ informovala v tiskévé zprávě Česká geologická služba.