„Budeme se tím ještě zabývat, považujeme to za věc, která svým způsobem nesnese odkladu. Ty politické vlády pro mne ne z úplně jasného důvodu mají obavu ze symbolických věcí, jako jsou limity,“ uvedl premiér Jiří Rusnok. Kabinet podle něj „nějakým způsobem rozhodne“ po diskusi a vyhodnocení podkladů. Kdy by se měla vláda limity zabývat, Rusnok neupřesnil.
Podle premiéra v demisi limity po novele horního zákona „faktický význam“ nemají. Obyvatele před těžbou a jejími dopady prý chrání právě tato norma. Rusnok míní, že pokud by se těžba utlumovala, hrozí sociální problémy a vznik „celého vyloučeného regionu“. Energetika je významný zaměstnavatel. Třetina domácností má dálkové topení a ohřev vody, surovinou je většinou hnědé uhlí.
Za limity chtějí firmy i odbory
O prolomení limitů těžby stojí firmy i odbory. „Požádali jsme vládu, aby o problematice prolomení limitů uvažovala a zkusila s tím něco udělat,“ řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl.
Podle Rusnoka zaměstnavatelé i předáci na jednání „vehementně upozorňovali“ na to, že nová energetická koncepce Česka „nesnese odkladu a je třeba konat dál bez ohledu na politická vyjednávání“. Prezident svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák postup příprav energetické a surovinové politiky chválil. Dodal, že nyní se čeká na ekonomickou analýzu o dopadech na byznys, obce a jejich obyvatele.
Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost hrozí ukvapené rozhodnutí o zrušení limitů těžby budoucí katastrofou. „Tlak firem a odborů na Rusnokovu vládu bez důvěry kvůli zrušení ochrany severočeských měst a obcí před povrchovými doly nedává žádný smysl. Konečné rozhodnutí by mělo vycházet z promyšlené energetické politiky státu. V Česku totiž stále leží ladem možnosti, které mohou nahradit spalování uhlí. Jde hlavně o zateplování budov nebo postupný růst stále levnějších obnovitelných zdrojů. Cena za ukvapené rozhodnutí by byla v budoucnu až příliš vysoká – pokračující devastace Podkrušnohoří a přesídlování tisíců lidí kvůli uhlí,“ upozornil Sedlák.
„Jiří Rusnok dnes ostentativně ukázal prostředníček desítkám tisíc obyvatel severních Čech ohrožených těžbou, ale zejména Bohuslavu Sobotkovi a Andreji Babišovi, kteří ho jasně vyzvali, aby jeho vláda na limity těžby nesahala. Oba gentlemani ho ovšem mohou elegantně odkázat do patřičných mezí: stačí, aby jasně prohlásili, že hned na prvním jednání své vlády Rusnokovo rozhodnutí zruší,“ sdělil reagoval na Rusnokova slova vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Bývalý premiér a předseda Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek ČTK sdělil, že bez uhlí za limity nepůjdou zajistit dodávky tepla téměř třem milionům lidí ve zhruba 30 městech Česka. Náhrada suroviny znamená zdvojnásobení ceny tepla postupně už od roku 2015. Stát ovšem musí zaručit, že toto uhlí teplárny skutečně přednostně dostanou, a to za rozumnou cenu, uvedl Topolánek.
Později ale Topolánek prostřednictvím mediální agentury Teplárenského sdružení upřesnil, že vláda by se měla nejprve zabývat tím, jak zajistit přednostní využití domácího uhlí v teplárnách, teprve pak je rozumné uvažovat o prolomení limitů těžby. Za současné situace nedává prolomení limitů žádnou záruku efektivního využití uhlí za limity v kombinované výrobě elektřiny a tepla v teplárnách, uvedl.
Ztracené miliardy
Tripartita se věnovala také situaci ve zdravotnictví. Podle Pícla i přes zvýšení plateb pojistného od státu za děti, důchodce či nezaměstnané a přes půjčky Všeobecné zdravotní pojišťovně budou příští rok chybět v systému miliardy korun. Dál tak hrozí zavírání některých nemocnic, řekl místopředseda odborů.
Zaměstnavatelům vadí také zbrzdění elektronizace ve zdravotnictví. Žádali i o to, aby vláda do Sněmovny co nejdřív poslala novelu školského zákona a novelu o vysokých školách. Premiér to přislíbil.
