Ruský Gazprom uvádí, že pro zachování stabilního tranzitu by Ukrajinci měli mít v podzemí uschováno místo nynějších 14 miliard zhruba 22 až 24 miliard kubíků plynu. V zimě větší část plynu z Ruska skončí na Ukrajině a slabší tok dál na západ je nutné dorovnávat právě ze zásobníků. Před jejich nedostatečnou naplněností varoval v létě i tehdejší evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Při delší zimě by podle něj mohl plyn chybět i Německu.
Experti na plynárenství nicméně nyní obavy z nedostatku plynu v ukrajinském podzemí tlumí. „Ukrajina má na začátku prosince stejné zásoby zemního plynu jako v září. Ovšem zásobníky většiny zemí EU byly během léta naplněny přes 90 procent jejich kapacity,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu.
Nejvíce se proti výpadkům pojistilo Maďarsko, které má své rezervoáry plné ze 70 procent. Ve srovnání s loňskem má v podzemí o 1,7 miliardy krychlových metrů plynu více. Větší zásoby má také Slovensko, Polsko, Česko či Německo. Dohromady mají jen tyto země k dispozici o šest miliard kubíků více než loni, tedy podobný objem, o němž hovoří Gazprom v souvislosti s Ukrajinou.
Riziko přerušení tranzitu plynu přes Ukrajinu snížila také dohoda o dodávkách ruského plynu pro ukrajinskou spotřebu na letošní zimu. Podle nedávných zátěžových testů Evropské komise se případné přerušení dodávek přes Ukrajinu dotkne ve větší míře jen Balkánu. Střední Evropa bude mít plynu dost.
„Navzdory dohodě se může stát, že tranzit může být kdykoli během této a dalších zim přerušen,“ mírní optimismus Václav Bartuška, český velvyslanec pro energetickou bezpečnost. I proto by Česko a další země chtěly mít o ukrajinských zásobnících lepší informace. „Slovensko, Rakousko, Maďarsko či Srbsko mají stejný zájem jako my na větší kontrole ukrajinských zásobníků. Zatím se to ale v Evropě nedostalo na pořad jednání,“ tvrdí český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
