Životní prostředí každoročně ohrožují kvanta chemikálií a dalších nebezpečných odpadů označených lebkou se zkříženými hnáty. Místo speciálních skládek se ztrácejí neznámo kam. Vyplývá to z informací České inspekce životního prostředí. Stát hodlá s nelegálním skládkováním zatočit výrazným snížením poplatků. Nebezpečným odpadem může být pestrá škála věcí a látek včetně vysloužilých baterií, zářivek nebo eternitové střešní krytiny obsahující azbest.
„Systém evidence nebezpečných odpadů je v Česku na velmi dobré úrovni. Přesto se ročně ztratí několik desítek tisíc tun nebezpečných odpadů z celkových vyprodukovaných 1,7 milionu tun. Není to sice nic fatálního, ale je třeba to řešit,“ řekl Lukáš Kůs z vedení ČIŽP. O tom, kde rizikové odpady skončí, nemají státní orgány tušení.
Důvodem pro nelegální likvidaci nebezpečných odpadů je mimo jiné výše poplatků za skládkování. Za uložení tuny rizikového odpadu se platí 6200 korun. Od roku 2021 se má však poplatek snížit na dva tisíce korun za tunu. Změna by měla snížit motivaci obcházet zákonná pravidla o likvidaci nebezpečných odpadů.
Současná výše poplatku je výrazně vyšší než v řadě jiných zemí Evropské unie. Například v Rakousku se za uložení nebezpečného odpadu platí v přepočtu 760 korun. Ve Francii je to ještě méně, a to přibližně 500 korun.
„Nastavení výše stávajícího poplatku za ukládání nebezpečných odpadů na skládky mělo za cíl, aby nebezpečné odpady nekončily na skládkách, ale využívaly se vhodnějším způsobem. Například v podobě materiálového využití nebo spalování, a to tak, aby byly odstraněny nebo sníženy jejich nebezpečné vlastnosti. V některých případech nicméně zjistíme snahu tak vysoký poplatek obcházet,“ uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.
Z části nebezpečných odpadů typu ropných kalů se dělá takzvané alternativní palivo například do cementáren. „Zaznamenali jsme ale také případy, kdy se firmy pokusily dělat nelegálně alternativní paliva z nebezpečného odpadu například prostým přimícháním pilin a následně již nedoložily, kam nebezpečnou směs předaly,“ popsal zkušenosti ekologických inspektorů Lukáš Kůs.
Pro lepší kontrolu nakládání s nebezpečnými odpady spustil stát loni v květnu elektronický Systém evidence přepravy nebezpečných odpadů. Díky elektronizaci se podle SIŽP daří odhalovat více nekalostí.
V Česku funguje 22 skládek nebezpečných odpadů. Zpracováním těchto látek se zabývají rovněž specializované firmy. V provozovně jedné z nich v Hamru na Jezeře na Českolipsku nastal loni v listopadu po neočekávané chemické reakci výbuch. Osm pracovníků společnosti Purum bylo zraněno, jeden později v nemocnici zemřel. Policie událost vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.
Sledovanou kauzou loňského roku byl rovněž nepovolený dovoz 650 tun nebezpečných odpadů z Polska do Starého Města u Frýdku-Místku. Dovezené sudy obsahovaly barvy, sorbenty a rozpouštědla. V Polsku bylo v souvislosti s případem zadrženo patnáct lidí. V Česku policie zadržela spolupracovníka skupiny, který podle ní pomáhal Polákům vybírat v regionu místa k nelegálnímu uskladnění nebezpečného odpadu.
