O soběstačné domy mají Češi zájem. Narážejí ale na stavební úřady

1. Na prvním místě se umístil projekt studenta architektury pražské ČVUT Jiřího Petrželky. Ten navrhl dům se sklolaminátovou fasádou za zhruba čtyři miliony korun.

1. Na prvním místě se umístil projekt studenta architektury pražské ČVUT Jiřího Petrželky. Ten navrhl dům se sklolaminátovou fasádou za zhruba čtyři miliony korun. Zdroj: Český soběstačný dům/ Jiří Petrželka

1. Díky střeše z fotovoltaických panelů a úložišti je dům 265 dní v roce energeticky soběstačný. (na snímku interiér)
2. Projekt Nikoly Puchelové se umístil na druhém místě. Objekt, který autorka pojmenovala "ptačí budka", je umístěn na zahradě ve stávající vilové zástavbě, do níž dřevěný dům díky sedlové střeše zapadá.
2. Dům s minimalistickým interiérem je částečně soběstačný, co se týče elektrické energie. Na jižní straně střechy jsou fotovoltaické panely, elektřina z nich míří do invertoru. Nespotřebovaná energie se ukládá do baterek.
3. Projekt domu s černou sedlovou střechou, Vojtěcha Vejvody, se umístil na třetím místě.  Jako zdroje obnovitelné energie využil Vejvoda fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo a krb.
3. Jeho návrh rovněž počítá se zachytáváním dešťové vody. (na snímku interiér)
18
Fotogalerie

Nárůst ceny energií probouzí v Češích stále větší zájem o stavby nezávislé na inženýrských sítích. Výstavba soběstačných domů je ale v tuzemsku stále v plenkách. A to i kvůli tomu, že řada zájemců naráží na obtíže se získáváním stavebního povolení. Úřady totiž často napojení domu na sítě vyžadují.

"My jsme zvolili cestu změny územního plánu. Stavební úřad náš projekt označil jako takzvaný ostrovní dům, který s napojením na sítě nepočítá," přibližuje zakladatel projektu Český soběstačný dům Pavel Podruh s tím, že zná jak případy, kdy investoři narazili a bez zasíťování povolení ke stavbě nezískali, ale i ty, kdy začali stavět bez problémů.

Jak uvádí tiskový mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček pokud objekt splní požadavky vyplývající z vyhlášky o obecných požadavcích na stavby, především ty týkající se bezpečnosti, lze ho realizovat i bez napojení na sítě.

"Konkrétní stavební záměr je však potřeba posoudit v územním a stavebním řízení stavebním úřadem na základě podané žádosti včetně projektové dokumentace a ostatních povinných náležitostí," upřesňuje Frček.

A tuto praxi potvrzuje i Pavel Podruh, zakladatel projektu Český soběstačný dům.  "Domnívám se, že stejně jako v mnoho jiných záležitostech i v tomto případě, se situace odvíjí od toho, jak je konkrétní stavební úřad otevřený," dodává Podruh.

O soběstačnou architekturu podle něj projevuje zájem čím dál tím víc Čechů, o čemž mimo jiné svědčí i to, že projekty dostupné na webu si za poslední tři roky stáhlo 35 tisíc lidí.

Pozornost roste i ze strany developerů, s Českým soběstačným domem navázala spolupráci například společnost V Invest, která se bude podílet na zadání dalšího ročníku studentské soutěže, v rámci kterého budou mít studenti možnost navrhnout celou jednu etapu našeho plzeňského projektu Nová Valcha.

"Chceme zkoumat možnosti energetické soběstačnosti našich projektů a nalézat nové technické a technologické postupy, které by se daly využít v reálném životě. Nová Valcha se nám zdá pro tuto spolupráci nejvhodnější. Jde o velké rozvojové území obklopené přírodou, pro částečně soběstačné domy je to tedy ideální prostředí,“ říká Tomáš Škoda, marketingový ředitel společnosti V Invest.

Ve hře je i projekt 50 až 80 ostrovních domů u Stříbrné Skalice.  Domy by měly kolem 350 metrů čtverečních, jeden by kvůli technologiím stál 20 až 40 milionů korun," dodává Jakub Brandalík, výkonný ředitel výrobce světlovodů Lightway.

Součástí projektu Český soběstačný dům je i stejnojmenná soutěž, letos se konal již čtvrtý ročník, v níž studenti architektury navrhují domy nezávislé na energetické síti, vodovodu či kanalizaci a s ohleduplným přístupem k životnímu prostředí.

Na nejlepší projekty letošního ročníku se můžete podívat ve fotogalerii.