Už rok hledá Ostrava investora, který se ujme přestavby chátrající, 68 metrů vysoké dominanty poblíž nábřeží Ostravice. Město ji chce proměnit v moderní bytovou věž podle návrhu studia architektky Evy Jiřičné. Soukromému partnerovi teď ve veřejném výběrovém řízení nabízí stavbu s pozemkem i pro chystané sousední parkoviště. Po realizaci projektu si chce město ponechat část bytů a podíl v parkovacím domě.
Novou podobu 22podlažní budovy zvané Věžák postavené na konci 60. let minulého století navrhlo architektonické studio AI Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera. Rekonstrukce, nesoucí typický rukopis světoznámé architektky, by podle původního plánu měla začít už příští rok. Zatím se však městu nedaří najít privátního investora. Původně očekávalo, že o něm bude mít jasno už během loňského léta.
Projekt počítá s tím, že uvnitř aktuálně prázdné budovy vznikne 70 až 85 bytů. Parter bude možné využít pro komerční prostory. Hotový návrh zahrnuje i výstavbu parkovacího domu.
Stávající věžák bude nutné nejdřív „odstrojit“ až na skelet a demontovat závadné azbestové panely. Kvůli splnění požárních norem pro výškové budovy se musí přistavět i nové komunikační jádro, tedy tubus se schodištěm a výtahy. Budovu bude možné díky tomu navýšit o jedno patro, kam architekti naplánovali kavárnu s vyhlídkovou terasou.
Přestavět, anebo zdemolovat
Loni v prosinci město vypsalo veřejnou zakázku, zájemci se mohou hlásit do poloviny března. „Investor povede projekční část celého projektu. Podkladem budou dokumenty, zpracované studiem AI Design, které budou závazné v částech hlavních architektonických prvků návrhu budovy a parkovacího domu, které dílo charakterizují. Pro investora budou závazné rovněž projekční standardy definující městem nabývané byty,“ stanoví podmínky město Ostrava.
Před rokem město vyčíslilo předpokládanou investici na 390 milionů korun. Podle náměstkyně primátora Zuzany Bajgarové (ANO) částka odpovídá nákladům podobných bytových projektů, které se v Ostravě realizují. „Stále se může objevovat názor, že zdemolovat mrakodrap a postavit na jeho místě nový dům by bylo rozumnější. Obnova nefunkčních budov je ale důležitým úkolem udržitelného stavění,“ míní Bajgarová.
Také architektka Jiřičná loni vysvětlovala přednosti nákladné rekonstrukce: „Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli, a ačkoli jejich konstrukčně stavební stav je pořád v akceptovatelném stavu, podmínky na bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům,“ uvedla Jiřičná.
Bytová krize: Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy? • Videohub
Mix bytů není ideální
Spojení města a soukromého investora má podle majitelky poradenské společnosti BTR Consulting Zuzany Chudoba potenciál. Bude však hodně záležet na nastavení obchodního modelu, jak bude stanovena kupní cena nemovitostí a za kolik pak bude město hotové byty odkupovat.
„Dalším úskalím projektu může být jeho účel, tedy zda i soukromý investor plánuje byty k pronájmu, nebo k prodeji do osobního vlastnictví. Z hlediska fungování bytového domu by bylo ideální, pokud by sloužil kompletně k nájemnímu bydlení,“ vysvětluje Chudoba.
