Estonská IT komunita pořádá největší hackaton "ever". Počítá s 200 tisíci účastníky

Hackaton, ilustrační foto.

Hackaton, ilustrační foto. Zdroj: Joseph Gruenthal

Skupina estonských inovátorů pořádá od čtvrtka do neděle virtuální hackathon The Global Hack, jehož cílem je podpořit aktivity vedoucí ke zmírnění socioekonomických dopadů pandemie koronaviru. Organizátoři tvrdí, že půjde o vůbec největší hackaton, jaký se kdy na světě v historii konal.

Současná estonská prezidentka Kersti Kaljulaid popsala The Global Hack jako ryzí příklad iniciativy, která vede lidi k tomu, aby hledali řešení na výzvy, jimž čelíme. Estonsko se pravidelně umisťuje na předních místech v žebříčcích, co se digitalizace země týče, proto podpora přímo od předních činitelů země není nikterak překvapivá.

Na akci se podílí i bývalý prezident země, Toomas Hendrik Ilves, který k ní říká: “Krize je ještě hodně daleko od svého konce. Bitva je reálná, jenže budoucnost je třeba řešit už teď. Můžeme bojovat s problémy okamžité krize, a to řešeními, která zvýší naši dlouhodobou odolnost.”

Globální hackathon navazuje na událost menšího rázu, kdy se již v březnu uskutečnila v Estonsku šestihodinová akce, které se zúčastnilo přes 1300 lidí napříč patnácti časovými pásmy. Na ní vznikla například platforma k propojení ohrožených lidí a dobrovolníků Zelos, či dýchací přístroj Ventit. Na tuto událost navázané lokální hackatony pak měly zapojit kolem 100 tisíc lidí. Nyní v další vlně této akce čekají pořadatelé až dvojnásobnou účast a zájem programátorů, vývojářů, matematiků a dalších primárně technologicky orientovaných expertů. 

Akci podporuje OSN, Evropská komise a Světová banka. Mezi mentory se objeví například Sam Altman známý ze Silicon Valley, šachový mistr Garry Kasparov či již zmíněný exprezident země Toomas Hendrik Ilves. 

Kromě primární motivace všech - najít řešení pro současnou koronavirovou krizi je ve "hře" také možnost zdokonalení si svých schopností a získání nových kontaktů. Rovněž je možné vyhrát i ceny ve výši přes sto tisíc eur. 

Česká linka

Něco obdobného, avšak bez konkrétního časového omezení funguje v současnosti i v tuzemsku. Vládní agentura CzechInvest společně s Ministerstvem průmyslu a dalšími partnery organizuje virtuální hackathon Hack the Crisis. V tomto konceptu se spojuje stát, kraje, univerzity, firmy a asociace s cílem urychlit realizaci vybraných zajímavých nápadů. Stát v rámci něj nabídne úspěšným firmám finance a mentoring.

„Nevytváříme něco zcela nového, soukromých iniciativ, které zde už fungují, si vážíme a nechceme do nich zasahovat. Chceme však dodat podporu tam, kde je potřeba a kde o ni bude zájem. Vidíme, že to funguje v zahraničí, například v Estonsku, Polsku nebo Německu, kde jsme se inspirovali, a rádi bychom podporu ze strany státu nabídli i v Česku,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Hackathon je další aktivitou, kterou zastřešuje platforma Spojujeme Česko, kde firmy mohou mimo jiné nabízet i poptávat volné kapacity, materiály i služby. Že občanská aktivita funguje se ukázalo v minulých dnech, kdy se podobným způsobem podařilo vyvinout nový plicní ventilátor, jichž je nedostatek, či tisknout části respirátorů na 3D tiskárnách. 

Česká iniciativa Hack the Crisis tak chce pružně podpořit projekty, které naráží na překážky při vlastní realizaci od nedostatku financí přes chybějící kontakty a kapacity až po zdlouhavé procesy. Partnery hackathonu jsou například firmy Amazon AWS, IBM, Avast nebo Microsoft. 

Hackaton

Akce, při níž programátoři, případně ve spolupráci s grafiky a webdesignéry, intenzivně pracují na zadaném softwarovém projektu. Může jít o vzdělávací nebo seznamovací akcí. V řadě případů je však cílem vytvoření konkrétní IT aplikace. Největší hackatony historie dokázaly na jednom místě shromáždit několik tisíc lidí. Virtuálním hackatonem je sice zrazena původní "tvrdá" definice hackatonu, díky vzdálené koordinaci on-line se ale do akce může zapojit víc lidí.


Firmy se mohou zapojit tak, že zašlou své návrhy projektů přes webový formulář na stránce hackthecrisis.cz. Ten následně vyhodnotí porota z řad expertů, akademiků a zástupců státní správy s napojením na ústřední krizový štáb a do 48 hodin po zaslání zpracuje zpětnou vazbu o potřebnosti realizace daného projektu.

Mezi porotci je kupříkladu rektor ČVUT Vojtěch Petráček či vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla. Pokud projekt zaujme, organizátoři pomohou zajistit výpočetní kapacity, poradenství, finanční podporu, administrativu nebo propojení se zástupci dalších firem i státu. 

Ještě v klidných časech

Širší česká veřejnost má pak s hackatony poslední zkušenost z před pár měsíců, kdy státní zakázka na e-shop s dálničními známkami, stála křeslo tehdejšího ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Hackaton, který pak podpořil i premiér Andrej Babiš se následně snažil za jeden víkend vládě navrhnout alternativní levnější řešení internetového obchodu. 

Hackatony na různá témata pak dlouhodobě pořádají i některé soukromé společnosti jako například internetový obchod Alza.