Francouzi budují „evropskou SpaceX“. A Musk kvůli nové konkurenci panikaří

Elon Musk prodává balík akcií Tesly

Elon Musk prodává balík akcií Tesly Zdroj: Reuters

SpaceX
2
Fotogalerie

Je-li platná teze, že budoucnost lidstva leží ve vesmíru, lze i s ohledem na stávající vývoj konstatovat, že bude drahá. Tedy ne že by už dříve nebylo jasné, že odpálit gigantickou rachejtli k Mezinárodní vesmírné stanici, k Měsíci, k Marsu, nebo dokonce jen na suborbitu není zadarmo. Představy o brzkém levném cestování nebo vynášení nákladů na orbitu, které před dekádou zasel do myslí nadšených futuristů Elon Musk, se zatím nerealizují a přetavují se v PR hon na vesmírné milníky. Ani jedno však není špatně.

Slib splněn, a co dál?

Aby nedošlo k mýlce: Musk nelhal v tom, že cenu startu srazí. Vždyť nejlevnější odpal jednoho kilogramu nákladu se SpaceX s Falconem Heavy letos vyšel v průměru na 1400 dolarů. Pro srovnání – raketoplány ve své zlaté éře létaly s cenovkou 54 tisíc dolarů za kilogram. Proč se ale Musk v minulém týdnu „po svém“ pokusil urychlit vývoj silného motoru Raptor, když zaměstnance varoval, že firmě hrozí bankrot, pokud si s vývojem nepospíší? A proč jako podtržení odhodlání firmu „zachránit“ těsně před tím varováním vyrazil jednoho z významných inženýrů projektu?

Netlačí totiž už tolik na cenu, ale na milníky. Ví totiž, že těžiště „vesmírného závodu 21. století“ se – určitě jen dočasně – přesunulo k důrazu na to udržet si náskok před konkurencí a být vidět a slyšet. A z příkladu automobilky Tesla a Muskova místy potrhlého stylu komunikace je patrné, že náskok v Muskově světě se rovná tomu „být úplně někde jinde“, než je konkurence. Jenže co se stane, když se konkurence začne dostávat tam, kde je Musk?

Důvod, proč Musk tak zvláštně a panicky strašil své zaměstnance v nyní již stomiliardové SpaceX, lze spatřit třeba v pondělním prohlášení francouzského ministra financí Bruna Le Mairea, jemuž předcházela listopadová úmluva Francie a Itálie. „Evropa bude mít brzo k dispozici znovupoužitelný raketový stupeň. Budeme mít vlastní SpaceX, budeme mít vlastní Falcon 9,“ prohlásil v pondělí Le Maire. A to už prý v roce 2026. Představil tyto vize v zastoupení společnosti ArianeGroup, která je společným podnikem francouzských gigantů Airbus a Safran.

A to Muska děsí i proto, že výroba odpalovacích systémů je v Evropě v kategorii „vesmírný byznys“ druhou největší oblastí hned po výrobě satelitů. Například na výrobě a vývoji nové rakety Ariane 6 se aktuálně podle zjištění agentury Reuters podílí přes 600 firem ze 13 zemí. Evropa má velmi reálnou šanci dostat se Muskovi na dostřel. Rakety Ariane 5G sice nyní vynášejí do vesmíru kilogram nákladu za zhruba devět tisíc dolarů, ruské Protony dokonce za sotva 4,5 tisíce, Le Maire i Musk ale vědí, že se cenovky velmi brzo změní. A Evropa, potažmo Francie, po sérii vesmírných porážek a před dekádou učiněných špatných strategických rozhodnutí (upuštění od vývoje znovupoužitelných raket) ve vesmírném závodu po nějakém tom vítězství doslova lační. A PR kolem něj bude Muska bolet.

Video placeholde
Kdo je Elon Musk • Videhub

První vlaštovka

Jedno z menších, avšak o to zajímavějších vítězství v posledním listopadovém víkendu podle mého názoru proběhlo také ve Švýcarsku. A z hlediska současného soustředění na cokoliv ekologického tak nějak mediál­ně zapadlo. Britský vesmírný startup Pulsar Fusion v horském testovacím středisku odpálil novou generaci raketových ekomotorů.

Ty jsou unikátní v tom, že vedle tradičního oxidu dusného a kyslíku spalují polyetylen s vysokou hustotou, který je známější pod názvem ze šedesátých let – mikroten. Údajně netoxické raketové motory na mikroten, jejichž zplodinou je prý jen pára, chce britská společnost nabídnout firmám jako alternativu pro nižší vesmírné lety a provozovatelům velkých odpalovacích systémů jako možný vyšší stupeň komplexnějších nosných systémů.

Hype, hype a hype

Proto je Musk tak nervózní. Co se stane, až budoucí verze raket Ariane, Protonů, Pulsarů, nebo dokonce čínských Dlouhých pochodů srazí cenu nákladního startu za kilogram pod dva tisíce? Musk nebude středem pozornosti a ví, že musí podpořit PR a vesmírný hype, protože jeho byznys jen lety miliardářů a zakázky od NASA neuživí. Musk se potřebuje dostat k Měsíci, nebo ještě lépe k Marsu. Nasbírá tím totiž dostatečný počet pokořených milníků a SpaceX už bude v kategorii „too big to fail“. Umožní mu dále budovat hodnotu SpaceX jako korporace budoucnosti, která má – čistě z vědeckofantastického úhlu pohledu – šanci na monopolizaci byznysu s lety do vesmíru. Zatím může jen doufat, že ho konkurence bude velmi pomalu kopírovat a že nevyužije své průlomy k propagaci tak dobře jako SpaceX.