Společnost AGPI akceptuje nabídku vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Částku, za niž vláda objekt koupí, ani jedna ze zainteresovaných stran zatím nezveřejní. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech řekl, že představy společnosti o částce byly výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání "velice přísný". Vláda by měla o odkupu jednat na přelomu srpna a září a stát by s firmou mohl smlouvu uzavřít po prázdninách.
Česká vláda uvažovala o odkupu vepřína přibližně 20 let, ale nikdy nenašla na obchod dostatek peněz. Společnost AGPI preferovala převod vepřína na jiné místo, nakonec souhlasila s finanční kompenzací.
"Pokud všechno půjde podle předpokladů, měl by se celý obchod uzavřít ještě do konce současného volebního období," řekl Čech. Dodal, že přestože se představy obou stran o ceně lišily, jednání považuje za velmi korektní.
Ministerstvo kultury nyní podle své mluvčí dokončuje materiál o postupu odkupu, který by měla vláda projednat na přelomu srpna a září. "Předpokládáme tedy, že již počátkem nového školního roku by mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy," uvedla Cigánková. Podotkla, že jednání se odehrávají v takzvaném vyhrazeném režimu, tedy v určitém stupni utajení. Není tedy možné přesnější informace zveřejnit.
O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání dotáhnout do konce. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, teď souhlasila s finanční kompenzací.
"Drželi jsme konzistentní názor, že pokud by bylo nezbytně nutné vepřín odstranit, požadujeme vystavění nového areálu na vhodném místě a přesun výroby," řekl Čech. Podle zjištění bývalého ministra Jiřího Dienstbiera by jenom vyřízení povolení pro tuto operaci mohlo trvat až deset let. Proto byla pro vládu jediná varianta finanční kompenzace.
Akcionáři AGPI minulý týden souhlasili s tím, že společnost vepřín prodá vládě. Areál v Letech, který stojí na místě bývalého pracovního a následně cikánského tábora, se stavěl za komunismu od roku 1972.
V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13 000 prasat. Firma by podnik převedla na stát bez zvířat a zaměstnanců.
Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před pár týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu na cikánské. Od té doby do května 1943 letským zařízením prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy vyzval i Evropský parlament.
- Tábor stál dva kilometry východně od obce Lety. Od srpna 1940 byl označován jako pracovní tábor, od roku 1942 jako sběrný tábor a od srpna 1942 jako cikánský tábor. V letech 1942 až 1943 byl tábor vězením pro "Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku". V nelidských podmínkách zde čekala smrt na 326 vězněných, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších 540 vězňů bylo posláno na smrt do vyhlazovacího tábora Osvětim - Březinka. V roce 1973 byl na místě tábora postaven velkokapacitní vepřín. - O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora. - V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patří, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za "přiměřenou náhradu", což jsou podle odhadů stovky milionů korun. - Od té doby se problém odsouval: k řešení problému se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva. - V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu," s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale "pro ty, kteří odmítli pracovat". Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků. Podobně jako Klaus se v srpnu 2014 vyjádřil poslanec Tomio Okamura (Úsvit), jehož slovy se zabývala policie. Trestní oznámení na Okamuru odložila s tím, že nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu. - V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se v roce 2012 vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS) a v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který řekl, že desítky milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách. - V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice. - V červenci 2013 Výbor OSN pro lidská práva vyzval ČR, aby vepřín zavřela. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v reakci řekla, že odstranění vepřína podporuje, rozhodnutí o jeho osudu je ale na nové vládě. - Loni v květnu ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr z dialogu nevzešel. Začátkem srpna ovšem ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína. - Loni začátkem září se kvůli svým slovům o táboře stal terčem kritiky ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. "Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam," řekl údajně. Babiš se poté omluvil a od výroků se distancoval, tábor také navštívil spolu s Hermanem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína. - Začátkem loňského září ministr Dienstbier zveřejnil starší usnesení z dubna 2016, podle něhož kabinet preferuje vykoupení vepřína. Loni v listopadu vláda rozhodla o zadání posudku na ocenění areálu. Vlastní posudek má i společnost AGPI, cenu ale ani jedna ze stran nezveřejnila. - Letos 13. července si zástupci vlády a společnosti AGPI předali nabídky k případnému odkupu. Valná hromada firmy 31. července vyslovila souhlas s převodem areálu na stát a dnes společnost AGPI oznámila, že nabídku vlády na odkup vepřína akceptuje. Částku, za niž vláda objekt koupí, ani jedna ze zainteresovaných stran zatím nezveřejní. Podle dřívějšího vyjádření ministra Hermanna by se transakce mohla dokončit v září. |
