Státní firma obhospodařující téměř polovinu lesů v Česku se totiž již tři roky řídí konceptem z dílny ministerstva zemědělství. Podle takzvané Dřevěné knihy mají Lesy ČR hodnotit komplexní zakázky na pěstební a těžební práce pouze podle nabídnuté ceny.
Od roku 2010 kvůli tomu výrazně stouply každoroční, nyní miliardové zisky firmy. Naopak lesnické a dřevařské firmy systém kritizují, neboť prý malým a menším firmám přináší ekonomické potíže i krach.
Právě po lednovém nástupu ministr Jurečka ale začal mluvit o tom, že by hlavním kritériem Lesů ČR neměl být jen a pouze zisk. Státní firma by také podle něj měla více dbát o menší a malé firmy a o zaměstnanost, zejména v okrajových lokalitách bojujících s vysokým počtem lidí bez práce.
To ale při zakázkách postavených jen na ceně půjde těžko, neboť firmám musí jejich nabídky dávat ekonomický smysl. U zakázek tak počítají jen s nejnutnějším personálním obsazením. Své tendry navíc nemůže státní podnik vyhlašovat tak, aby malé lokální hráče na trhu zvýhodnil, neboť by se podle práva jednalo o diskriminaci. Ředitel ani nemůže snížit bankovní garance požadované po uchazečích v tendru tak, aby se mohlo hlásit více menších hráčů. V případě jejich krachu – jak se stalo u bývalé jedničky Less & Forest – by totiž riskoval finanční ztráty.
Vylepšit obraz Lesů ale může Szórád u veřejných zakázek, z nichž například tendr na IT vyšetřuje policie. Ve funkci jej totiž čeká vyhlášení tendru na mobilního operátora či dříve kritizované právní služby.
