Pro CNN to potvrdil také majitel vinařství Chapel Down v hrabství Kent Frazer Thompson. Podle něj slabá libra skutečně exportu pomáhá i přesto, že zatím ostrovní produkce vína nemá takový věhlas, jako třeba ta francouzská nebo španělská. Jeho vinařství však meziročně prodalo o třicet procent vína více než před rokem, také hodnota akcií společnosti se oproti roku 2015 zdvojnásobila.
Ani případný odchod Velké Británie z Evropské unie by nemusel zhatit budoucnost dobře nastartované produkce vína v zemi. Důvodem je fakt, že většina lahví neputuje na starý kontinent, ale do Asie a Spojených států. Podle Thompsona to však neznamená, že by pro místní vinaře byl brexit úplně bez komplikací. Především v případě, kdy by z Británie museli odejít zkušení pracovníci z kontinentální Evropy, jejichž náhradu by majitelé mezi Brity hledali jen stěží.
V posledních letech britskému vinařství pomáhá rovněž příznivé počasí a jiné odrůdy, které jsou pro místní podmínky vhodnější. Původně se v království pěstovala především původně německá vinná réva, v současnosti však většina producentů přešla na stejné druhy, jako se pěstují například ve francouzské oblasti Champagne.
Nyní se v zemi nejvíce pěstuje burgundská odrůda Chardonnay, společně s Rulandským modrým tvoří téměř polovinu ostrovní produkce. V roce 2014 se v zemi vyprodukovalo 6,3 milionů lahví vína, celkem se v zemi réva pěstuje na více než dvou tisících hektarech. Do Francie má však britské vinařství ještě daleko, v zemi galského kohouta se ročně vyprodukuje přibližně pět miliard litrů vína.
