„Většina plochy je osázená odrůdou Žatecký poloraný červeňák, na které se dopady průběhu vysokých teplot a sucha projevily nejvíce,“ uvedl předseda svazu Luboš Hejda.
Za poslední dva roky přitom vzrostla výměra ploch osázená chmelem o 300 hektarů na 4622 hektarů. Od devadesátých let, kdy chmel rostl na více než deseti tisících hektarech, přitom měla výměra sestupnou tendenci. Ještě v roce 2010 přesahovala pět tisíc hektarů, což je zároveň cíl, kterého by chtěli producenti znovu dosáhnout.
„Důvodem zvyšování celkové výměry chmele je potřeba reagovat na současnou velkou a neuspokojenou poptávku po aromatickém chmelu a stabilizovat produkci,“ podotkl Hejda.
Na rozšiřování ploch jsou ale potřeba investice, na které se bude kvůli letošní neúrodě zřejmě nedostávat. Samotní pěstitelé podle svazu očekávají ztrátu na tržbách ve výši až 350 milionů korun
„Je to velmi nepříznivý výpadek tržeb v době, kdy se čeští pěstitelé chmele snaží vysoce investovat do obnovy technologií a nárůstu ploch chmele směrem k pěti tisícům hektarů,“ říká tajemník svazu Michal Kovařík. Svaz proto chce jednat z ministerstvem zemědělství o možnostech pomoci pěstitelům chmele v tomto extrémním roce. „Některé podniky mohou mít i existenční problémy,“ míní Kovařík.
