Měli by, ale nemají. „Celosvětová výroba chmele byla již loni nadprůměrná, veškerý chmel se tak nestačí zpracovat pro výrobu piva. Také výstavy piva byly v posledních dvou letech nižší, neboť doznívala krize,“ řekl deníku E15 předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler. Chmele je tak na trhu příliš a výsledkem je výrazný tlak na snižování jeho ceny. Podle Pázlerova odhadu se nyní podle starších dlouhodobých smluv prodává tuna chmele zhruba za 150 až 200 tisíc korun. U nově uzavíraných smluv to ale je již jen 120 až 125 tisíc.
Pěstitelům nepomáhá ani snižování rozloh polí, na kterých „české zlato“ pěstují. Letos sklidí chmel z 4600 hektarů, což je o více než desetinu méně než loni a o čtvrtinu méně než před deseti lety. Chmelaři se tak budou snažit chmel zpracovat, uskladnit a doufat, že příští rok bude podprůměrný. „Druhým krokem je, že se nebude sklízet chmel, který není dostatečně kvalitní,“ podotkl Pázler.
Dalším důvodem menší spotřeby chmele ve světě je dlouhodobý trend snižování dávek chmelení při výrobě piva. „Vliv na to má částečně vliv jak finanční krize, bujaré fúzování velkých skupin a skupování malých či středních pivovarů v minulosti nebo prostá změna chuti v populaci,“ řekl deníku tajemník svazu pěstitelů chmele Michal Kovařík. „Tento trend je silnější v zahraničí, což také škodí českému chmelu, jelikož z 80 procent každoročně vyváží,“ podotkl.
„Celosvětově existuje odklon od hořkých nápojů – děti jsou odmalička navykány na sladké chutě. Pivovary v tradičních zemích se tomu brání snižováním hořkosti, tedy nižším chmelením.
Nepominutelný vliv má i úspora nákladů na suroviny,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. V Česku podle něj existují dvě tendence. „Jedna tradicionalisticky trvá na vysokém chmelení a druhá proaktivně hledá cesty k oslovení žen a mladých posunem k méně hořkému senzorickému profilu,“ podotkl.
