Chybí nám velký traktor, přiznává manažer Zetoru. Firma spoléhá na slavnou historii

Robert Todt

Robert Todt Zdroj: Zetor

Zetor Maxterra
Zetor, Forterra I.
Zetor, Proxima Plus I.
Výroba traktorů Zetor
Výroba traktorů Zetor
21
Fotogalerie

Na trhu s traktory panuje složitá situace. Jejich prodeje prakticky stagnují, především vlivem nízkých výkupních cen zemědělských komodit, zároveň celý evropský trh výrazně ovlivňuje čerpání evropských dotací. Zetor proto sází na novou dvojici malých traktorů, které mají pomoci zastavit pád prodejů brněnské značky. „Dynamika rozvoje tohoto segmentu menších traktorů je tak obrovská, že by nám trvalo další dva roky, než bychom vyvinuli vlastní stroj,“ vysvětluje obchodní ředitel Zetoru Robert Todt důvody, proč se výrobce rozhodl pro spolupráci s jihokorejskou společností TYM. 

Jaké jsou důvody, že Zetor vstoupil právě do kategorie menších traktorů? V čem je pro vás perspektivní?

Jednoznačně nám to velí trend, který je v celé Evropě i USA. Právě kategorie malých traktorů nyní roste nejvíce. Segment velkých traktorů je nyní nabitý velkou etablovanou konkurencí, takže proniknout do něj není tak jednoduché.

Je však nutné říct, že právě v tomto segmentu je spousta traktorů specifických, což znamená, že mají nějaké přímé určení – pro sady, vinice a podobně. U nich není důležitý výkon, ale různé vlastnosti a schopnosti. My jsme však nyní představili traktory univerzální, což odpovídá našemu zbývajícímu portfoliu.

Na výrobě těchto traktorů spolupracujete s jihokorejskou společností TYM. Z jakého důvodu?

Dynamika rozvoje tohoto segmentu menších traktorů je tak obrovská, že by nám trvalo další dva roky, než bychom vyvinuli vlastní stroj.

Zvolili jsme tak cestu kooperace s někým, kdo se v tomto oboru pohybuje. Samozřejmě čas ukáže, zda je pro nás v této spolupráci výhodné zůstat, nebo se začneme zabývat vlastním vývojem.

Jak má spolupráce s jihokorejským partnerem přesně vypadat?

Po výrobě v Koreji budou do Evropy putovat v rozloženém stavu, nicméně s drtivou většinou dílů ze zahraničí. Dokážu si ale představit, že se součástek pokusíme v budoucnu lokalizovat z více, tak, abychom mohli některé komponenty nakupovat v Evropě. Oproti korejským modelům zatím nové modely Hortus a Utilix převzaly naši barvu, nálepky a logo, dále bychom ale chtěli, aby prošly změnou designu. Ten by více odpovídal značce Zetor.

Jaké máte plány s modelovou řadou do budoucna?

V roce 2018 uvidíme, jak se nám povede začít se dvěma novými modely, pro které jsou samozřejmě klíčové trhy Evropa a Spojené státy. Na nich bychom chtěli prodat celkem pět set kusů Hortusu a Utilixu, samozřejmě ale nevylučujeme, že se nám podaří dostat i na jiné kontinenty.

To co nám ale chybí, je větší traktor – náš vlajkový model Crystal totiž výkonově dosahuje maximálně 170 koní. V příštím roce se Crystal dočká nové generace, která bude odpovídat nové legislativě, nicméně rádi bychom v dohledné době představili ještě silnější stroj. Ten by měl mít více než 200 koní.

Kde má Zetor největší úspěch s Crystalem?

Je to typicky Česko a Slovensko, zájem je i v Polsku, ale při srovnání s prodeji menších traktorů je ten význam nižší. Dalším významným trhem je Velká Británie a obecně západ Evropy, navíc je tento traktor ale vhodný i pro země, kde jsou rozsáhlé polní oblasti. Takže prověřujeme možnosti exportu do mimoevropských trhů.

Zatímco se nyní snažíte rozšiřovat výkonovou řadu, tak zároveň míříte na co nejvíce trhů. Oznámili jste například expanzi do Keni nebo Barmy.

V současnosti působíme ve více než 50 zemích, za čímž stojí především zbrusu nové trhy – především Asie a Afrika. Historicky byl přitom Zetor přítomný na 130 trzích, což je číslo, na které bychom rádi navázali.

Takže budete kopírovat své historické působení?

Přímo kopírovat ne, to že tam Zetor jednou byl, neznamená, že se tam znovu vrátí. Je však pravda, že jednodušší je se vracet do zemí, kde je značka stále známá. Nebo dokonce, když v daném regionu ještě naše traktory, byť 30 let staré, stále jezdí. Je pro nás snazší, když nemusíme zákazníkům vysvětlovat, že nějaká značka Zetor existuje. Z čeho pak profitujeme, je velmi dobrá reputace, na kterou se dá navázat.

Jak tedy konkrétně probíhá výběr nových trhů?

Jedná se o takový kobercový nálet, kdy prověřujeme naše možnosti v dané zemi působit. V oblastech jako je Afrika, Blízký východ nebo postsovětské republiky je rovněž podnikání spojeno také s dotačními programy, které vypisují lokální vlády. Často se tak účastníme tendrů na dodání většího množství traktorů. Významnou část prvotních kontaktů přitom řídíme z naší indické pobočky, která Zetor zastupuje na obchodních jednáních.

Pomáhá nám v tom ale také ministerstvo zahraničních věcí, takže jsme v kontaktu s ambasadory a atašé v daných zemích, kteří nám pomohou prošlápnout cestu. Zároveň se snažíme jít cestou dlouhodobých partnerství se zákazníky, abychom měli přehled o tom, co se s traktory po prodeji děje – jaký mají servis a podobně.

Jak náročné je pro vás držet krok co do moderních technologií – tedy především u elektromobility a autonomního řízení?

Určitě nejsme značka, která by udávala trend v inovacích. Máme jiné priority a spíše se vezeme na vlně zájmu poté, co konkurence určité inovace zavede. Není pak potřeba zákazníkovi vysvětlovat, co mu například autonomní řízení nebo elektrický pohon přinese. Na druhou stranu je autonomní řízení, jako součást smart farmingu, bezprostředním trendem.

My v současnosti pracujeme na vlastním řešení, které bude v první fázi fungovat na platformě GPS, v druhé části to pak bude komunikace s chytrými agregacemi, tedy přípojnými zařízeními.

Takže to není jen o traktoru, který něco táhne, ale že dostává v reálném čase informace o tom, co se během práce děje. Řídící jednotka pak upravuje provoz traktoru jako takového. V rámci takzvaného precizního zemědělství je traktor řízený počítačem, který stroj dokáže ovládat, a to s přesností na dva a půl centimetru. Elektropohon však v současnosti v celém odvětví není na pořadu dne, ačkoliv v horizontu pěti deseti let se může situace změnit.

Jak se tedy v budoucnu práce s traktorem promění?

Dojde ke změně celé infrastruktury, která bude s autonomními traktory počítat. Jeden operátor bude dálkově řídit například tři, čtyři traktory najednou z tepla kanceláře, kde uvidí všechny statistiky. Traktor bude jezdit ve svém perimetru, v případě, že bude potřeba stroj dobít, nebo natankovat, se stroj na konci směny sám zaparkuje do dokovací stanice.