„Tato dohoda zajistí větší pružnost pro ty členské státy, které si přejí omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na svém území. Mezi zastánci a odpůrci GMO navíc nasměruje diskusi, která není zdaleka u konce,“ uvedla belgická liberální poslankyně a příslušná zpravodajka Frédérique Riesová. Pro návrh se vyslovilo 480 přítomných poslanců, 159 hlasovalo proti a 58 se zdrželo.
Česko má liberální přístup, ale s několika podmínkami
Česko větší možnosti pro členy EU podporuje, ale s několika podmínkami. „Předpokládá to zejména, že členské státy svým rozhodnutím neohrozí na právech v této věci své sousedy, nesmí svým rozhodnutím narušit mezinárodní obchod v rámci WTO, nesmí měnit současný způsob povolování GMO a nesmí vstupovat do současného hodnocení rizik pro životní prostředí a zdraví lidí,“ uvedl na dotaz E15.cz mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Spory jsou také jedním z důvodů, proč je nyní v unii povoleno pěstovat jedinou GMO plodinu, kukuřici označovanou jako MON 810. V Česku se loni pěstovala na 1754 hektarech, tato plocha ale v posledních letech klesá.
Večeřová: Dosud nebyl prokázán - a výzkumy probíhají již od 70. let minulo století - žádný negativní dopad GMO na lidský organismus
Agrární komora i zemědělci v ČR zastávají podle mluvčí komory Dany Večeřové v otázce pěstování GMO liberální postoj a nejsou proti pěstování těchto plodin. Celá otázka GMO je navíc v Evropě podle zemědělců silně zpolitizovaná. „Evropa díky přijímání různých zákazů a omezení zaostává v této oblasti silně za zbytkem světa. Přitom dosud nebyl prokázán - a výzkumy probíhají již od 70. let minulo století - žádný negativní dopad GMO na lidský organismus,“ řekla pro E15 CZ Večeřová. „Naopak používání GMO plodin šetří životní prostředí, protože umožňuje díky odolnosti plodin pěstování bez velkých dávek pesticidů a herbicidů,“ dodala.
Evropská komise návrh předložila už v roce 2010 a parlament se jím poprvé zabýval o rok později. Několik let pak ale ležel zablokován kvůli neshodám jednotlivých členských zemí. Kompromis dokázalo nalézt až loni v létě řecké předsednictví EU. S novou podobou souhlasilo 26 z 28 zemí, dvě se zdržely. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu návrh podpořil na počátku loňského listopadu.
O plodinách nyní budou moci rozhodovat samy členské země. Doporučení ohledně jejich bezpečnosti bude vydávat Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Mezi možnými důvody k rozhodnutí, aby jejich pěstování nebylo na určitém území umožněno, mají patřit například otázky vlivu na životní prostředí, socioekonomické dopady, plánování spojené s využíváním zemědělské půdy či zemědělská politika. Členské státy mohou své rozhodnutí později upravovat či měnit.
Státy musí bránit kontaminaci
Pokud státy povolí pěstování GMO, musí podle textu zajistit, aby nemohly kontaminovat jiné plodiny. Legislativa podtrhuje především nutnost zabránit možné přeshraniční kontaminaci plodin.
Podle českého europoslance Pavla Poce (ČSSD), který je místopředsedou výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, přijatý předpis posiluje princip předběžné opatrnosti, které podle něj není v případě GMO nikdy dost. „Rozhodně nejde o snahu EU zbavit se zodpovědnosti. Rozhodovací procesy na úrovni Evropské komise nejsou novým předpisem nijak dotčeny a bez vědeckých důkazů o bezpečnosti prostě pěstování GMO na území EU nemůže být povoleno,“ řekl Poc. „Konečně se hnuly ledy. Nechápu, co na tom členským státům trvalo tři roky,“ dodal Poc.
Přijetí kompromisního opatření, které dává větší pravomoci v rozhodování o povolení či zákazu pěstování GMO jednotlivým členským zemím přivítali v plénu také čeští europoslanci Jiří Pospíšil (za TOP 09) a Jan Zahradil (ODS). Oba ocenili především zohlednění principu, že evropská legislativa se má přijímat jen tehdy, je-li nezbytně nutná. Podle Zahradila je dobré, že „antivědecká hysterie“ zaměřená v některých státech proti GMO nebude nyní vnucována i státům, které jsou GMO nakloněny.
Zájem je jen slabý
Proti návrhu se už v rozpravě vyslovila poslankyně Kateřina Konečná (KSČM), členka výboru pro životní prostředí. Za GMO stojí podle ní především lobbistické skupiny, kterým jde hlavně o zisk. Nezávislé studie podle ní prokazují škodlivost GMO na zdraví lidí i životní prostředí.
V Evropě o pěstování GMO není příliš velký zájem a na celosvětové produkci těchto plodin má region pouze nepatrný podíl. V současnosti je jedinou geneticky modifikovanou plodinou pěstovanou v EU kukuřice MON810.
