„Komise může seškrtat výdaje na přímé platby, pokud by měly přesáhnout plánovanou výši ročních výdajů, k čemuž skutečně došlo,“ uvedl člen zemědělského výboru Evropského parlamentu Hynek Fajmon (ODS). „Problém je v tom, že škrty v jednotlivých národních obálkách se mají počítat podle počtu podniků, jejichž celkové příjmy přesahují 5000 eur ročně. Šetření by tedy potrestalo především státy s většími zemědělskými podniky, což je kromě Německa nebo Velké Británie také Česká republika,“ dodal. Největší podíl přímých plateb, 4,5 procenta, by musela odepsat právě Česko, na rozdíl například od rakouských zemědělců, kteří by přišli jen o 2,5 procenta plateb.
Podle Agrární komory by ale čeští zemědělci měli přijít o vyšší částku. Pokud by se totiž 4,5 procent počítalo z letošních celkových přímých plateb ve výši zhruba 21 miliard korun, zemědělci by byli ochuzeni o zhruba 900 milionů. Ministerstvo zemědělství i například sekce ODS v europarlamentu, která hlasovala proti zkrácení dotací, ale uvádí, že dnešní rozhodnutí většiny europoslanců znamená ztrátu 300 milionů korun.
Vhledem k tomu, že výdaje na přímé platby přesáhnou plánované roční výdaje, využívají evropské orgány nástroje finanční kázně, který byl zaveden reformou společné zemědělské politiky v roce 2003 a doposud nebyl využit. Česko ale se zavedením hranice neboli franšízy 5000 eur nesouhlasí. „Česko společně s některými dalšími členskými státy jednoznačně odmítá aplikaci franšízy v rámci finanční disciplíny a prosazuje, aby finanční disciplíně podléhaly veškeré částky přímých plateb bez aplikace jakéhokoli omezení. Pouze takové nastavení zajistí, že podíl prostředků podléhajících finanční disciplíně bude ve všech členských státech stejný,“ řekl deníku E15 mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček před hlasováním.
