„Obávám se, že mizí ratio a začíná to být nafouknutá bublina,“ míní předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Na růstu ceny půdy se podle něj projevuje obrovský tlak na nákup půdy ze strany nezemědělských investorů a nově i investičních fondů, který vyvolává reakci farmářů. Nákupem půdy tak chtějí bránit tomu, aby je někdo časem z dosud pronajaté půdy nevystrnadil.
Na investicích do půdy se tak nyní obě skupiny podílejí zhruba polovinou. Výsledkem je prudký růst ceny v posledních dvou a půl letech.
Paradoxní přitom podle Pýchy je, že na rozdíl od investic do akcií firem, které mohou vylepšovat stále své hospodaření, u půdy vzestup ziskovosti nenastává. Letos přitom podle něho bude kvůli počasí nižší úroda než loni. „Přesto cena půdy roste, protože ti, co ji kupují, tak nečiní kvůli ziskovosti hospodaření, ale kvůli očekávání dalšího růstu ceny,“ dodává.
Cena zemědělské půdy roste každoročně, tempo se ale zrychluje. Ještě v roce 2004 se za metr čtvereční platilo ani ne sedm korun, loni už to bylo 16,26 koruny. Nejkvalitnější půda se prodává až po třiceti korunách za metr.
S růstem cen stoupá také objem poskytovaných úvěrů. Moneta (dříve GE) Money Bank, která je jedničkou na trhu ve financování zemědělství s podílem přesahujícím jednu třetinu, jen v prvním pololetí poskytla úvěry na nákup zemědělské půdy ve výši 732 milionů korun. Meziročně to znamená nárůst o 35 procent. Banka odhaduje, že za celý rok poskytne úvěry za 1,5 miliardy korun. Ještě v roce 2011 to bylo jen 200 milionů, tedy více než sedmkrát méně.
Růst cen přitom pokračoval i v pololetí. Za nejvýznamnější faktor, který se na tom podílí, považuje server Farmy.cz vstřícný přístup bank při financování nákupu půdy zemědělskými subjekty. „Zemědělci teď mohou získat prostředky na nákup půdy často až do sta procent kupní ceny za nízké úrokové sazby, přičemž banky při financování akceptují stále vyšší kupní ceny půdy,“ uvedl server.
