Odvětví dronového průmyslu patří k těm nejrychleji rostoucím, pozadu ve využívání bezpilotních prostředků nechce zůstat ani český stát. Přes výzkumné ústavy testuje ministerstvo zemědělství například nacházení podzemních drenážních systémů, které znehodnocují zemědělskou půdu, nebo ochranu zvěře před tím, než ji na polích usmrtí velké zemědělské stroje.
Jeden z projektů je ochrana zvěře před sklizní. Problém spočívá v tom, že moderní velké zemědělské stroje se po poli pohybují i padesátikilometrovou rychlostí a jejich řidiči nemají šanci včas spatřit například mladé srnče, které je ve vysokém porostu prakticky neviditelné.
„Při sklizni dochází k zahynutí značného množství zvěře. Když se na poli pohybuje například srnče, nestihne včas utéct a stroj ho poseče. Tohle se stává bohužel hodně často,“ řekl Jakub Karas, manažer bezpilotních leteckých systémů společnosti Upvision specializující se na technické inspekce a výzkum pomocí dronů. Upvision připravuje projekt s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a Mendelovou univerzitou. Cílovým uživatelem bude ministerstvo zemědělství, které ústav zřizuje.
Testování dronů spočívá v tom, že brzy ráno za úsvitu zmonitorují během dvou hodin plochu, na kterou později vjedou zemědělské stroje, a pomocí termovize lokalizují zvěř. „Na ta místa se pak vyšle buď přímo zemědělec, nebo myslivec, aby zvíře vyplašil a odehnal,“ vysvětlil Karas.
Drony létají ve výšce 15 až 30 metrů, jejich hodnota se pohybuje okolo půl milionu korun (dron 100 až 400 tisíc, senzor 200 až 300 tisíc). "Je to prakticky jediná metoda, která téměř se stoprocentní jistotou může srnčata najít," potvrdil Antonín Machálek, koordinátor projektu z výzkumného ústavu.
Cena za zmonitorování rozlehlejší plochy by se měla pohybovat mezi 15 až 20 tisíci. „Není cílem, aby měl každý zemědělec takovýto dron, ale aby tu existovala aplikovatelná služba. Senoseče probíhají v různých termínech, tomu se lze přizpůsobit,“ dodává Karas.
Pilotní projekty proběhnou mezi dubnem a červnem. "Naše zkušenosti s dronovou technikou jsou velmi dobré," podotkl Machálek.
Jak drony odhalují "časované bomby" na polích
Projekt identifikace drenážních systémů realizuje Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy též zřizovaný ministerstvem zemědělství. Drenážní systémy jsou odvodňovací trubky uložené zhruba v metrové hloubce v zemědělských půdách. Tyto trubky pozůstalé z minulého století často poškozují zemědělské plochy, dochází k nežádoucím zavodněním a erozím.
„Nikdo pořádně neví, kde přesně jsou ty trubky uložené. Vyskytují se prakticky na celém území ČR, nejvíce pak v jižních Čechách, jižní Moravě, na Vysočině a v oblastech velkých zemědělských ploch,“ řekl Karas. „Jsou to skryté časované bomby, které nás bohužel dohání. Drenážní systémy mají svou životnost, doplácí na to bohužel farmáři,“ dodal.
Od dob výstavby drenážní se časem proměňovalo vlastnictví půd, způsob hospodaření a zemědělská technika, což ovlivnilo i spravování těchto systémů. Právě specializované drony s měřícími senzory dokážou tyto drenážní systémy lokalizovat. Cena jednoho takového letounu dosahuje téměř 750 tisíc korun, přičemž ve vzduchu vydrží až jednu hodinu. Cena služby by se měla pohybovat mezi 20 a 40 tisíci za 5 kilometrů čtverečních zkoumané plochy.
„Většinu služby by měl platit stát s menšinovou účastí vlastníka půdy. Ten často neví, že s polem zdědil i tohoto čerta v pytli. Odstraňování drenážních systémů je zároveň v zájmu strategie vodního hospodářství ministerstva zemědělství,“ myslí si Karas.
Testovací lety již proběhly na Vysočině, na jaře se uskuteční pilotní projekty. „Co jsme si od projektu slibovali, to se naplnilo,“ potvrdila E15 Lenka Tlapáková z výzkumného ústavu. „Drony nám dávají nové možnosti, kterých by se s pilotovanými letadly dosahovalo jen velmi těžce. Vzhledem k nákladům téměř nereálně,“ dodala. Pokud budou pilotní projekty vyhodnocené jako úspěšné, k „ostrému“ nasazení dronů může dojít v horizontu dvou let.
„Zemědělství je stěžejní sektor pro nasazení dronů, jejich potenciál je velmi velký a pro nás znamenají významný posun. Mají nezastupitelnou pozici,“ uvedla Tlapáková.
Vedle společnosti Upvision, která vznikla v roce 2013 a její roční obrat se pohybuje mezi třemi až čtyřmi miliony korun, na českém trhu nabízí podobně komplexně zaměřené dronové služby například Vertical Images, částečně také Robodrone.
