Příčinou je podle vědců skladba lesního porostu, respektive zvyšování počtu jehličnanů. V porovnání s listnatými stromy totiž kvůli svému tmavšímu zbarvení pohlcují více slunečního záření. Zároveň se z nich odpařuje méně vody.
Rostoucí počet smrků a borovic tak může vést až k vymazání přínosů, které s sebou zvětšující se lesní plocha přináší v podobě absorpce oxidů uhlíku. „Důležité jsou i jiné faktory,“ řekla agentuře Reuters Kim Naudtsová, vedoucí výzkumu, jehož závěry publikoval časopis Science.
Podle Naudstové by měly státy přehodnotit své plány výsadby stromů a brát v úvahu také jejich barvu či vliv na vlhkost vzduchu a složení půdy.
Přečtěte si:
V Evropě stále jednoznačněji převažují jehličnany na úkor listnatých stromů, jejichž plocha se od roku 1750 snížila o 463 tisíc čtverečních kilometrů. To je větší rozloha, než kterou zabírá území Německa (357 tisíc čtverečních kilometrů). Uvedené změny samy o sobě příspěly k nárůstu letních teplot o desetinu stupně.
Studie se primárně zaměřila na Evropu, agentura Reuters ale připomíná, že podobné efekty by s největší pravděpodobností bylo možné pozorovat také v ostatních částech světa, kde dochází k naplňování rozsáhlých plánů na výsadbu lesů. Mezi tyto země patří zejména Čína a Spojené státy americké.
