Obrovský úspěch kluka z chudé rodiny, nebo americký sen v Praze. Tak by se dala popsat životní pouť Emanuela Macešky, známého pražského průmyslníka a velkouzenáře. Od jeho úmrtí uplynulo 30. prosince 50 let.
Narodil se v roce 1877 v Načeradci u Vlašimi, ale jakmile měl v ruce řeznický výuční list a stal se plnoletým, rodné městečko začalo být Emanuelovi malé. Rozhodl se, že zkusí štěstí v Praze. Už jako 19letý otevřel Maceška na Pankráci uzenářský krámek a díky svým vyhlášeným pochoutkám se brzy vypracoval na zámožného podnikatele.
Počátkem 20. století založil Maceška na pražských Vinohradech největší uzenářský podnik ve městě a v roce 1923 ho rozšířil o továrnu na uherský salám. To ale nebyla jediná pochoutka, která je spjata s jeho jménem.
Maceška proslul hlavně svým vynálezem »mazacího buřtu« Macešky, který se vyrábí dodnes a lidé se po něm mohou často »utlouct«. Za 2. světové války nacisté Maceškův majetek zabavili a v únoru 1945 zničila vinohradskou výrobnu spojenecká bomba.
Úspěšný podnikatel vlastnil i jednu z nejhonosnějších budov v Praze – Maceškův palác na Vinohradské třídě. Kromě občerstvení tam fungovalo jedno z nejmodernějších kin té doby, později známé jako Bio Illusion. S nástupem komunistů byl biograf znárodněn a v roce 1948 přišel Maceška i o zbytek svých podniků.
Když Emanuel Maceška přišel o majetek, pobýval na chatě příbuzných v Bojanovicích. „Jezdil jsem za ním na rázdniny a vzpomínám si, že se pokaždé vyptával, co kdo dělá a jak se má. Svoji rodinu miloval nadevše. Pěstoval zeleninu, podával mi okurky a říkával: Tuhle dáš tomu, tuhle dáš tomu...“ vzpomíná na velkouzenáře jeho vnuk Jaromír Maceška (71).
Maceškův mazací buřt je druhem métského salámu. Na rozdíl od původního výrobku, obsahujícího 60 procent hovězího a zbytek vepřového masa, začal Emanuel Maceška začátkem minulého století vyrábět salám pouze z vepřového. Po svém tvůrci začal být označovaný jako Maceška a vyrábí se dodnes.
