Situace by měla podle ministerstva zůstat taková, jaká je v současnosti. Vybraná daň by pro státní rozpočet totiž nebyla žádným zásadním příjmem, podstatně by ale ovlivnila české vinařství. „Navrhovaná daň je totiž bezvýznamná pro dovozová, ale významná pro domácí vína. Nové zdanění by zejména malým vinařům způsobilo existenční problémy,“ uvedl mluvčí ministerstva Jan Žáček.
Zatížení spotřební daní by podle MZe vedlo ke zdražení tuzemských vín „Tím by zvýhodnilo zahraniční levná vína, která často obsahují více alkoholu a přitom zdaleka nejsou tak kvalitní, jako vína z Čech a Moravy. Když pomineme, jaký by to mělo dopad na zdraví spotřebitelů, otevřelo by zdražování vín prostor pro nelegální trh a daňové úniky,“ podotkl mluvčí.
Kalousek tento týden řekl serveru Týden.cz, že spotřební daň z vína by zavedl od příštího roku s tím, že to navrhne v rámci vyrovnávání dlouhodobých nerovností v daňovém systému. V jaké výši by daň měla být, to podle něj zatím není konkrétně stanoveno, podle prvních informací by to mohlo být mezi sedmi až deseti korunami na litr. Podle vinařů se přitom v Česku ročně vypije asi 200 milionů litrů vína, takže do státní pokladny by v případě spotřební daně ve výši deset korun přibyly asi dvě miliardy.
Se spotřební daní na víno vinaři nesouhlasí. „Bude nás to znevýhodňovat oproti ostatním zemím Evropské unie,“ řekl ČTK předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo. Podle něho ve všech ostatních zemích, kde se víno vyrábí, totiž zdaněno spotřební daní není. Nulová spotřební daň na víno je v Německu, Itálii, Španělsku, Rakousku, Maďarsku či Slovensku. Podle serveru Týden.cz by ale spotřební daň platila i pro dovezené víno.
V roce 2010 Češi poprvé v novodobé historii vypili více čistého alkoholu ve víně než v lihovinách. Důvodem byla vyšší konzumace levných vín v krabicích a plastových lahvích pocházejících právě z dovozu, zejména právě z Itálie a Španělska.
