NKÚ: Většina zemědělských dotací nejde malým podnikům, ale velkým firmám | E15.cz

NKÚ: Většina zemědělských dotací nejde malým podnikům, ale velkým firmám

ČTK

Většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám. Podpora malých a středních podniků, kterým měl program pomoci, naproti tomu vázne. Uvedl to v tiskové zprávě k prověrce programu Nejvyšší kontrolní úřad. Hodnocení projektů žadatelů o dotace je podle úřadu neprůhledné. Ministerstvo zemědělství, které peníze z programu rozděluje, výtky popírá a tvrdí, že velké podniky nezvýhodňuje.

NKÚ se při kontrole zaměřil na rozdělování peněz z opatření Spolupráce v Programu rozvoje venkova v programovacím období 2014 až 2020. Dotace mají posílit výzkum, rozvoj a inovace v zemědělství a také pomoci malým a středním podnikům. "Z připravených 3,8 miliardy korun resort vyčlenil více než 2,8 miliardy na jednu konkrétní oblast - podporu vývoje při zpracování zemědělských produktů, kde většinu schválených žadatelů o dotace představovaly velké potravinářské firmy," sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Ministerstvo potvrdilo, že z podpořených žádostí ve zmíněné oblasti tvoří projekty malých a středních podniků jen menšinu - zhruba 30 procent. "Je logické, že organizačně zvládnout spolupráci s výzkumnými organizacemi jsou schopny spíše větší podniky," sdělilo v reakci na kontrolu tiskové oddělení ministerstva.

Kontrola na ministerstvu financí. NKÚ prověří jeho účetnictví

V oblasti podpory vývoje při zpracování zemědělských produktů také ministerstvo podle NKÚ nastavilo pro žadatele příznivější podmínky než v ostatních oblastech. O peníze mohou žádat opakovaně a nebyla stanovena horní hranice peněz, které mohou získat. Dotace firmy používají na nákup strojů či stavby, zatímco výdaje na výzkum byly zanedbatelné - ze 46 prověřených projektů představovaly jen asi jedno procento. "Což je zarážející s ohledem na to, že podpora vědy a výzkumu je jeden z hlavních důvodů, proč ministerstvo tyto dotace rozděluje," doplnil mluvčí NKÚ.

Ministerstvo to popírá. "Klíčovým cílem je převedení výsledku výzkumu do praxe, což má vést k větší konkurenceschopnosti. K tomu je zapotřebí i nákup nových technologií a strojů," sdělilo tiskové oddělení.

V tomto programu v letošním roce získaly podle Státního zemědělského intervenčního fondu nejvyšší možnou sumu některé společnosti z koncernu Agrofert, který do loňského února vlastnil před převodem do svěřenských fondů současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Například Olma dostala 75 milionů korun na inovace ve výrobě přírodních pařených sýrů, Vodňanská drůbež stejnou sumu na "optimalizaci a inovaci v procesech porcování a balení drůbežího masa". Pro Kostelecké uzeniny pak na inovaci technologie výroby tepelně opracovaných masných výrobků pasterizovaných v obalu byla schválena žádost na zhruba 70 milionů korun.

Průměrná mzda za deset let povyrostla o 40 procent

Nejvyšší možnou dotaci získaly i jiné společnosti - Polabské mlékárny nebo Madeta. Schválenou žádost na inovace v procesu zpracování, chlazení, balení a sledovatelnosti drůbeže za 35,5 milionu korun pak má Rabbit Trhový Štěpánov, kde je ředitelem současný prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.

Velké firmy v Programu rozvoje venkova nejsou podle ministerstva zvýhodněny. Podle NKÚ se ale nedaří podporovat malé a střední podniky. "Jedním z důvodů jsou například složité dotační podmínky pro některé oblasti, kvůli kterým nebyly žádosti o dotace schváleny. V jiných oblastech, které vybralo ministerstvo k podpoře, zase žadatelé nemají o dotace zájem," uvedl Kešner. Ministerstvo oznámilo, že analyzuje příčiny nízkého zájmu a chce upravit podmínky, aby motivovaly i menší podniky.

NKÚ zjistil chyby při zadávání zakázek Státního zdravotního ústavu za desítky milionů korun

Nedostatky má podle kontrolorů i schvalování dotací. Pro posuzování projektů vytvořilo ministerstvo komise, ale rozhodnutí komisí nelze přezkoumat, znám je jen výsledek. Odvolání některých neúspěšných žadatelů navíc posuzovala stejná komise, která původně rozhodla o tom, že dotaci nedostanou. Podle ministerstva jsou výsledky transparentně zveřejněny na internetu a žadatel je o důvodech zamítnutí informován.

NKÚ také uvedl, že má čerpání dotací zpoždění. Ke konci roku 2017 proplatilo ministerstvo jen pět projektů dohromady za 186 milionů. "Teď je potřeba začít pracovat na tom, aby se situace změnila. Jsme přibližně v polovině programového období a ještě není pozdě, s tím něco dělat," řekl člen NKÚ Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl. Podle ministerstva však patří Program rozvoje venkova z hlediska čerpání k nejlepším.

Autor: ČTK
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!