Meruňky jsou příkladem vlivu letošní velmi mírné zimy a brzkého nástupu jara. Nepříjemné z pohledu zemědělců je ale především skutečnost, že letos nebyl téměř žádný sníh a poté ani nepršelo, takže v zemi je málo vláhy. „Je to velký problém. Musím říct, že na jižní Moravě a v Čechách například kolem Slánska je deficit vláhy velmi hluboký. Na trvalých kulturách se to nyní neprojeví, problém bude u nových výsadeb,“ dodal.
V praxi tak může brzký rozkvět stromů a rostlin znamenat, že jakýkoliv případný jarní mráz začne snižovat úrodu. Pokud by ranní mrazíky dosáhly těsně pod nulu, nemusela by ztráta být tak velká Pokud by ale dosáhly minus tří, čtyř stupňů, může to již úrodu poškodit hodně. „Každopádně je to extrém, o to větší, že nebyla voda. Rostliny se dostanou do stresu a budou daleko více náchylnější nejen v květu, ale i v raném stadiu plodů,“ dodal.
Právě ovocnáři mají trpké zkušenosti z roku 2011, kdy mrazíky na začátku května poškodily přes 10 tisíc hektarů sadů, tedy asi tři pětiny ze všech. To se před třemi lety podepsalo i na úrodě, která byla nejnižší v historii. Další škody napáchaly jarní mrazy i předloni.
Je málo vody, obávají se pěstitelé zeleniny
Obavy mají i pěstitelé zeleniny. Bez vody se totiž zelenina pěstovat nedá, a i když mají k dispozici závlahové systémy, v tak brzké době se je obávají spustit. „Ještě bývají nad ránem tři, čtyři stupně pod nulou a popraskaly by nám hydranty. Řada již zasazených věcí by potřebovala pokropit, ale čekáme, až ranní mrazíky zmizí,“ uvedl předseda Zelinářské unie Jaroslav Zeman.
Předloňské sucho a jarní mrazy se podepsaly i na produkci tuzemských vinařů. Úroda hroznů tak předloni meziročně klesla o třetinu. Obavy mají kvůli suchu i nyní, a to hlavně o novou výsadbu. Starší vinná réva má totiž hluboký kořenový systém, a může si tak brát zbytky vody ve větších hloubkách. „Nové rostliny si berou vláhu z povrchu a tam už žádná nebude,“ podotkl předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray.
