Olomoucké centrum biotechnologického výzkumu za 808 milionů už pracuje

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Podhora Marek

Několik desítek vědců z 12 zemí světa začalo pracovat v novém olomouckém Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Vybudování vědeckého pracoviště vyšlo na 808 milionů korun. Pracoviště patří podle ředitel centra Ivo Fréborta k nejmodernějším v Česku i Evropské unii.

Investiční náklady pokryla dotace z fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Na projektu Centra regionu Haná se podílí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby.

Vědci mají k dispozici čtyři výzkumné objekty a skleníky, v nichž se zabývají proteinovou a rostlinnou biotechnologiíi, chemickou biologií a genetikou. V centru, jehož postupná výstavba začala předloni v dubnu, nyní pracuje 130 vědců. Výsledky jejich práce centrum formou licencí poskytuje komerčním subjektům v regionu i mimo něj.

„Zemědělství sice pořád zůstává ve stínu moderních a chytlavých technologií, pomalu ale začínají prosakovat zprávy, že jednou bude potravin málo. Bude jich nejen málo, ale budou i kriticky chybět. V roce 2050 nás bude na Zemi devět miliard, a pokud nezvýšíme produkci potravin o 60 procent, tak budeme hladovět,“ varoval vědecký ředitel Centra regionu Haná Jaroslav Doležel.

Vědcům se v Olomouci podařilo zlepšit užitné například vlastnosti ječmene pomocí genetické modifikace. Centrum získalo americký patent na novou sloučeninu Incyde odvozenou od rostlinných hormonů, která má zlepšit výnosy zemědělských plodin.

Evropská unie je na rozdíl od zbytku světa ke genetickým plodinám silně odmítavá a v jejích členských státech lze pěstovat pouze kukuřici MON 810, která má obranu proti škůdci zavíječi.

: