Od srpna do prosince 2014, tedy od začátku aktuální sezóny, bylo v brazilské části Amazonie vykáceno 1373 čtverečních kilometrů pralesa. To znamená meziroční nárůst o 224 procent, uvedla na základě analýzy satelitních snímků ekologická organizace Imazon.
Takzvaná degradace pralesa, spočívající v selektivní těžbě a vypalování menších území, která obvykle předchází úplnému vykácení oblasti, zrychlila dokonce o 664 procent.
Data Imazon odpovídají údajům brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru. Podle něj činil meziroční nárůst odlesňování 217 procent.
Přichází obrat?
Sezóna 2013/2014 přitom dávala naději na změnu dlouhodobého trendu. V brazilské Amazonii během ní padlo 4848 čtverečních kilometrů lesa, což bylo druhé nejnižší číslo za posledních 25 let, kdy Brazílie odlesňování sleduje prostřednictvím satelitů.
Ekologové se obávají, že aktuální čísla předznamenávají obrat v dlouhodobém trendu. Od roku 1978 padla za oběť odlesňování necelá pětina Amazonského pralesa v Brazílii. Postup těžařů výrazně zpomalil po roce 2004 v důsledku řady kroků brazilské vlády včetně důslednější kontroly těžby a vyhlášení nových rezervací. Země proto bývala označována za vzor, jak dosáhnout rychlého rozvoje zemědělství bez ničení pralesa.
Obavy ochránců přírody posiluje také prosincové jmenování senátorky Katie Abreu na post ministryně zemědělství a kongresmana Alda Rebela do čela ministerstva vědy, technologií a inovací. Abreuová dlouhodobě prosazuje uvolnění zákonů na ochranu přírody, což jí u ekologů vyneslo přezdívku „Královna řetězové pily“. Rebelo pak negativně proslul svým tvrzením, že podíl člověka na globálním oteplování se dosud nepodařilo prokázat.
