Pětina čínské zemědělské půdy je zamořená

Pole v kraji Jang-šuo na jihovýchodě Číny

Pole v kraji Jang-šuo na jihovýchodě Číny Zdroj: CC BY 2.0: Corto Maltese

Skoro pětina zemědělské půdy v Číně je zamořená jedovatými kovy. Nejvíce půdu kontaminovaly těžké kovy kadmium, nikl a arzén, stojí také v několikaleté studii čínské vlády. Úřady ji původně považovaly za natolik citlivou, že ji označily za státní tajemství. Zpráva je podle ní první svého druhu v Číně.

Odborníci průzkum prováděli od roku 2005 do loňska, vzorky sbírali na dvou třetinách rozlohy země. Výsledky ukázaly, že kontaminováno je celkem 16,1 procenta čínské půdy a 19,4 procenta obdělavatelné půdy. Zpráva poukazuje i na zdravotní rizika. Ta se přitom v případě těžkých kovů mohou projevit až za desítky let.

„Celkový stav čínské půdy nepřipouští žádný optimismus,“ stojí ve zprávě, jejíž souhrn ve čtvrtek večer zveřejnilo čínské ministerstvo životního prostředí a ministerstvo půdy a přírodního bohatství. Přibližně 83 procent zamořené půdy bylo zasaženo anorganickými látkami, jejich koncentrace přitom dosahuje mnohem vyšší úrovně než během poslední obdobné studie, která probíhala mezi léty 1986 a 1990.

„Znečištění je závažné ve třech hlavních průmyslových oblastech – v deltě řeky Jang-c’-ťiang na východě Číny, v deltě Perlové řeky na jihu Číny a na severovýchodě země, který býval centrem těžkého průmyslu,“ uvádí zpráva.

Zatopená rýžová políčka v provincii Jün-nan na jihu ČínyZatopená rýžová políčka v provincii Jün-nan na jihu Číny | CC BY-SA 3.0: Jialiang Gao, www.peace-on-earth.orgZatopená rýžová políčka v provincii Jün-nan na jihu Číny

Veřejnost v nejlidnatější zemi světa stále neliběji reaguje na zprávy o stavu znečištění životního prostředí. Čína má za sebou dvě desetiletí raketového růstu průmyslové výroby, což spolu s nadměrným užíváním zemědělské chemie a minimální ochranou životního prostředí vyvolávalo obavy o bezpečnost čínské zemědělské produkce a stav tamní orné půdy. Na skutečnost, že vláda příliš informací o stavu životního prostředí nezveřejňuje, poukazovala i některá oficiální média.

Pekingský právník Tung Čeng-wej, jehož žádost o zveřejnění dat o půdě ze začátku loňského roku úřady odmítly s tím, že jde o státní tajemství, připsal nejnovější krok veřejnému tlaku. Upozornil také, že některé vzorky v průzkumu jsou skoro deset let staré. Kdyby se uskutečnil dnes, byly by prý výsledky mnohem horší.