Pražská šunka opět čelí námitce ze Slovenska

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: maso-jakub.cz

Dva roky po zveřejnění žádosti o zapsání pražské šunky na seznam Zaručených tradičních specialit EU o ní Evropská komise stále nerozhodla. Důvodem je skutečnost, že proti zápisu již podruhé podali námitky Slováci.

„Druhou sadou slovenských námitek se naši kolegové snažili zpochybnit tradiční povahu výrobku pražská šunka,“ řekl deníku E15 Jan Katina, výkonný ředitel svazu zpracovatelů masa, který žádost o registraci podal.

„S pomocí ministerstva zemědělství se náš svaz k těmto novým námitkám vyjádřil. Pevně doufám, že jsme je s použitím dalších historických podkladů vyvrátili,“ dodal.

Slovenská strana argumentuje například tím, že pražská šunka se již od počátku vyráběla i na Slovensku. Ministerstvo proto mimo jiné podle Katiny přispělo dokumenty ze svého archivu ve formě starých etiket či dodacích listů. Z nich by mělo být jasně patrné, odkdy a kam se pražská šunka už od počátku vyvážela.

Dvouletá snaha o známku tradiční speciality

Žádost o zapsání šunky na seznam Zaručených tradičních specialit, kterých je nyní v EU pouhých 49 včetně belgických speciálních piv typu lambic a kriek či italské mozzarelly, byla zveřejněna v září přede dvěma lety. V půlroční lhůtě pro podání námitek měli výhrady nejen Slováci, ale i Němci, Rakušané a Italové. Jejich připomínky se ale na rozdíl od těch slovenských podařilo vyřešit.

Pražská šunka bývala od konce 19. století jedním z významných exportních artiklů, jehož jméno proslulo ve světě. Obnovení tradice je také jedním z cílů žádosti. Dalším cílem je sjednocení receptury a stanovení jasných pravidel pro výrobu pražské šunky. Zejména za předchozího režimu totiž tento název mohla dostat téměř každá šunka, byť i nižší kvality.

Zásluhy má Chmel ze Zvonařky Název Pražská šunka se objevil v šedesátých letech devatenáctého století. Úspěch uzeniny byl spojen se jménem Antonína Chmela a jeho uzenářstvím na pražské Zvonařce. Za předchozího režimu ale úroveň klesla a název nesly i výrobky, které s tím původním neměly mnoho společného.