„Druhou sadou slovenských námitek se naši kolegové snažili zpochybnit tradiční povahu výrobku pražská šunka,“ řekl deníku E15 Jan Katina, výkonný ředitel svazu zpracovatelů masa, který žádost o registraci podal.
„S pomocí ministerstva zemědělství se náš svaz k těmto novým námitkám vyjádřil. Pevně doufám, že jsme je s použitím dalších historických podkladů vyvrátili,“ dodal.
Slovenská strana argumentuje například tím, že pražská šunka se již od počátku vyráběla i na Slovensku. Ministerstvo proto mimo jiné podle Katiny přispělo dokumenty ze svého archivu ve formě starých etiket či dodacích listů. Z nich by mělo být jasně patrné, odkdy a kam se pražská šunka už od počátku vyvážela.
Dvouletá snaha o známku tradiční speciality
Žádost o zapsání šunky na seznam Zaručených tradičních specialit, kterých je nyní v EU pouhých 49 včetně belgických speciálních piv typu lambic a kriek či italské mozzarelly, byla zveřejněna v září přede dvěma lety. V půlroční lhůtě pro podání námitek měli výhrady nejen Slováci, ale i Němci, Rakušané a Italové. Jejich připomínky se ale na rozdíl od těch slovenských podařilo vyřešit.
Pražská šunka bývala od konce 19. století jedním z významných exportních artiklů, jehož jméno proslulo ve světě. Obnovení tradice je také jedním z cílů žádosti. Dalším cílem je sjednocení receptury a stanovení jasných pravidel pro výrobu pražské šunky. Zejména za předchozího režimu totiž tento název mohla dostat téměř každá šunka, byť i nižší kvality.
Zásluhy má Chmel ze Zvonařky Název Pražská šunka se objevil v šedesátých letech devatenáctého století. Úspěch uzeniny byl spojen se jménem Antonína Chmela a jeho uzenářstvím na pražské Zvonařce. Za předchozího režimu ale úroveň klesla a název nesly i výrobky, které s tím původním neměly mnoho společného.
