Řetězce si stěžují na reguli o darování potravin

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Sklizeno Foods

Kolik jídla rozdaly potravinové banky
2
Fotogalerie

Obchody naříkají, že potravinové banky neberou jejich neprodejné zboží. Tvrdí přitom, že darovaly desítky tun jídla ročně i bez nového zákona.

Obchody s prodejní plochou přes 400 metrů čtverečních musejí od ledna darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám. „Pro potraviny si jezdí velké organizace jako Naděje, Armáda spásy, Červený kříž, charity a desítky malých organizací,“ shrnula pro deník E15 ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová.

Řetězce považují nařízení za zbytečnost. „Darování potravin by neměl nařizovat zákon,“ uvedl pro E15 mluvčí Teska Václav Koukolíček. „Regulaci nepodporujeme, dáváme přednost dobrovolnosti,“ sdělila pro E15 mluvčí Makra Romana Nýdrle s tím, že řetězec spolupracuje s Českou federací potravinových bank už dvanáct let a jen loni odevzdal 103 tun potravin v hodnotě sedm milionů korun.

Dřívější dobrovolnou spoluprací s potravinovými bankami se chlubí Albert, Kaufland, Lidl či Tesco. To předloni darovalo 58 tun potravin.

Některé řetězce si stěžují na nepřipravenost potravinových bank. „Banky jsou od začátku ledna velmi vytížené,“ uvedla pro E15 mluvčí řetězce Albert Barbora Vanko s tím, že menší supermarkety stále čekají na odezvu od bank. Podobné zkušenosti získal řetězec Tesco, který poukázal na limity v kapacitě bank.

Potíže připouštějí samy banky. „Některé řetězce si představují, že budeme jezdit pro malé množství. Odmítáme to, protože se to logisticky nevyplatí,“ vysvětlil pro E15 předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček. Kapacitně podle něj banky stačí, v čemž se shoduje s Doušovou.

Na novou povinnost obchodů dohlíží Česká zemědělská a potravinářská inspekce, podle které řetězce nebudou mít problémy, když potravinové banky jídlo nepřevezmou. „Povinností není akt darování, ale nabídnutí a poskytnutí, pokud je nabídka přijata,“ uvedl pro server iRozhlas mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Za porušení zákona nicméně hrozí obchodům pokuta až deset milionů korun.

Podle Českého statistického úřadu připadne v tuzemsku na osobu 173 kilogramů potravinového odpadu ročně.