„Situace v mléčném sektoru v Česku je vážná, ale nechtěl bych hovořit o tom, že je kritická či dramatická. Kritická je například u pobaltských zemí, nemají propad cen o 14,8 procenta (jako v Česku), ale o více než pětinu a ministři zemědělství mají hodně těžkou hlavu,“ uvedl Jurečka.
Ministerstvo před zrušením kvót uvedlo, že neočekává výrazný propad cen. Kvůli případným potížím ale připravilo dotační program pro prvovýrobce i zpracovatele, který by v případě mléčné krize využil. „Program nyní dáváme k Evropské komisi k notifikaci a během dvou tří měsíců by měl být k dispozici,“ uvedl dnes Jurečka.
Podle prezidenta Agrární a Potravinářské komory a exministra zemědělství Miroslava Tomana je ale situace vážnější, než si Jurečka myslí. Výsledkem podle něj jsou i aktuální ztráty tuzemských mlékáren, které budou chtít tlak na ceny přenést na zemědělce a výkupní ceny. Před několika lety přitom farmáři kvůli nízkým výkupním cenám demonstrovali a protestně vylévali mléko do polí.
Pokud se nepřijmou opatření na úrovni ministerstva, tak do tří měsíců to může mít dramaticky dopad
„Pokud se nepřijmou opatření na úrovni ministerstva, tak do tří měsíců to může mít dramaticky dopad,“ varoval Toman. Propad cen zaznamenal i šéf zemědělského výboru sněmovny Jaroslav Faltýnek (ANO), který před vstupem do politiky působil jako vysoký manažer největšího tuzemského potravinářsko-zemědělského Agrofert miliardáře a ministra financí Andreje Babiše.
„U mléka nastává velký problém a EU zatím mlčí. Máme podezření, že se to některým zemím původní patnáctky líbí, a proto nic aktivně nedělají. Budu spekulovat, ale na nás to působí tak, že (západní producenti) chtějí, aby konkurence na východě omezila výrobu, a oni mohli produkci navýšit,“ uvedl Faltýnek.
