Podle odhadu Ústředního bramborářského svazu ČR se objem produkce zemědělských podniků proti loňsku snížil asi o pětinu přibližně na 550 tisíc tun. Předseda svazu Miloslav Chlan na dnešním semináři pěstitelů v Havlíčkově Brodě řekl, že bramborářství v Česku je v útlumu dlouhodobě, pomoci by mu měl stát.
Na Vysočině, kde roste třetina českých brambor, skončí sklizeň asi příští týden. „Teď už vidíme, že jich bude hodně málo. Pravděpodobně se udrží i poměrně vysoká cena v obchodech, což ovlivní spotřebu brambor,“ řekl Chlan. Uvedl, že v minulých letech se jich v Česku snědlo v průměru přes 60 kilogramů na obyvatele. Když jsou brambory drahé, jejich prodej klesá.
Nižší sklizeň brambor měla vliv na růst jejich cen už před několika měsíci. Při prodeji ve velkém dostávají farmáři za kilogram šest až sedm korun. V havlíčkobrodském supermarketu stojí kilogram nebalených brambor 14,90 Kč.
Rozloha bramborových polí rok od roku klesá
Bramborových polí v Česku dlouhodobě ubývá. Ještě v roce 2000 rostly brambory na 69 tisíc hektarech polí, letos už je zemědělci sklízeli pouze z 23200 hektarů. Stálou oblibu má tato plodina u zahrádkářů, kteří ji pěstují na šesti tisících hektarech. Celkovou letošní produkci brambor včetně zahrádek svaz odhadl na 650 tisíc tun.
Zatímco počátkem 90. let se roční úroda brambor v ČR ještě dostala i nad dva miliony tun, loni jich už zemědělci sklidili pouze 662 tisíc tun. Letošní úroda zemědělských podniků se poprvé dostane pod 600 tisíc tun. Horší je i kvalita hlíz.
Do prodeje jde i zahraniční produkce
Česko už podle předsedy svazu není soběstačné v bramborách několik let. Domácí produkce asi opět pokryje domácí prodej z 85 procent, protože drahé brambory půjdou méně na odbyt. Dovoz limituje to, že nižší sklizeň byla i v okolních zemích.
Pěstování konzumních brambor by měl podle Chlana podpořit stát. „Je potřeba najít pro zemědělce důvody, aby už plochy nesnižovali,“ zdůvodnil Chlan. Uvedl, že pokud podnik s bramborami skončí, už se k nim nevrátí. Ve srovnání s obilím jsou pracnější na pěstování a skladování, výrobní náklady jsou u brambor i víc než trojnásobné. Bramborářský svaz by chtěl kupříkladu prosadit zařazení konzumních brambor mezi takzvané citlivé komodity, kam už patří škrobárenské brambory a třeba i chmel. Bramborářům by podle Chlana rovněž pomohly dotace na rekonstrukce skladů a nákup speciální techniky.
Cena brambor meziročně vzrostla o 70 %, jejich akční ceny byly v září dokonce o 87 % vyšší
