V Česku se pěstuje pouze GM kukuřice, její plochy se ale stále snižují. V letošním roce její výměra klesla skoro o polovinu na necelých 1000 hektarů. Zákaz nebo omezení pěstování by se dával jako nařízení vlády, píše se v důvodové zprávě k novele.
Stejně tak i v EU je k pěstování podle Jany Taušové z MŽP povolena pouze jedna geneticky modifikovaná plodina, a to kukuřice MON810 firmy Monsanto, která je odolná vůči poškození housenkami zavíječe kukuřičného. „V roce 2015 činila celková plocha osetá v ČR GM kukuřicí MON 810 pouze 996,97 hektaru. Pěstovalo ji jedenáct zemědělců. Sklizená GM kukuřice se používá do bioplynových stanic nebo jako krmivo přímo na farmách,“ řekla ČTK Taušová. V příštím roce se podle ní očekává další pokles plochy.
V některých severských státech se zavíječ nevyskytuje, proto zde není důvod tuto kukuřici pěstovat, a tudíž ani její pěstování zakazovat. Ve větším množství ji pěstují pouze farmáři ve Španělsku, menší plochy jsou v Portugalsku, Rumunsku a Česku. Zákaz jejího pěstování vzhledem k nové evropské směrnici vyhlásilo již 19 členských států.
Pro 1. kategorii rizika nemusí být zpracován havarijní plán, neboť se jedná o činnosti bez rizika nebo se zanedbatelným rizikem, kde postačí obecné předpisy o bezpečnosti práce
Novela také ruší povinnost oznamování každého nového geneticky modifikovaného organismu (GMO), který je hodnocený jako nejméně nebezpečný, na uzavřených pracovištích jako jsou například vysoké školy, nemocnice nebo biotechnologické firmy. Jde tedy o použití v laboratořích pro výzkumné účely.
„Pro 1. kategorii rizika nemusí být zpracován havarijní plán, neboť se jedná o činnosti bez rizika nebo se zanedbatelným rizikem, kde postačí obecné předpisy o bezpečnosti práce,“ dodává důvodová zpráva. Novela tak zjednodušuje postupy pro práci s GM organismy v nejnižší kategorii rizika, aby se odstranila nadbytečná administrativa při vědecké práci.
Bude stačit jedno oznámení, pouze u první práce s GMO. Ministerstvo v současnosti přijímá ročně přibližně 60 oznámení o GMO v nízké rizikové kategorii. Doufá, že se mu tak sníží administrativní náklady. O polovinu, na pět let, se také sníží doba, během které si budou muset instituce uchovávat dokumentaci. Pokud bude zákon zákonodárci schválen, měl by začít platit od července příštího roku.
