V dotačním programu na ozdravení chovů, takzvaném nákazovém fondu, zvýší ministerstvo částku meziročně o 143 na 720 milionů. To je nejvíce v šestileté historii tohoto fondu. Dalších 157 milionů dá do Programu rozvoje venkova na zlepšení životních podmínek vepřů. Zemědělci mohou požádat například o podporu na dezinfekci, deratizaci či laboratorní rozbory účinnosti provedené dezinfekce.
Vůbec poprvé dostanou chovatelé podporu v plné výši nákladů, které měli při ozdravování chovů – loni to bylo pouze 85 procent. Peníze z Programu rozvoje venkova mohou zemědělci využít například na zvětšení prostoru ve stájích pro selata nebo preventivní hygienická opatření v chovech prasnic. Lepší podmínky by měly zajistit snížení úmrtnosti zvířat a podpořit jejich přírůstky do budoucna.
Chceme tak posílit oblasti, které v poslední době čelí nízkým výkupním cenám
Produkce vepřového masa v Česku klesala sedm let po sobě. Teprve loni se propad podařilo zastavit a produkce stoupla o necelé procento na 236 tisíc tun. Výsledkem dlouholetého trendu je pokles soběstačnosti na 53 procent, zatímco u jiných zemědělských produktů je to i přes 80 procent. Po zákazu dovozu vepřového do Ruska navíc začaly od konce loňského roku klesat výkupní ceny v Česku, a to až pod kritickou hranici 30 korun za kilogram.
Podle dat Zemědělského svazu nyní prodávají chovatelé vepřové maso zpracovatelům více než dvě koruny pod výrobními náklady. Posílení rozpočtu nákazového fondu je tak podle šéfa svazu krok správným směrem, i když na stabilizaci chovů prasat stačit nemůže. „Částečně ale přispěje ke zmírnění ztrát chovatelů,“ míní Pýcha.
chov prasat|