Tendry státních lesů vyhrál Babišův Uniles, část prozkoumá ÚOHS

Těžba dřeva

Těžba dřeva Zdroj: Martin Pinkas, Euro

Lesnické firmy miliardáře a ministra financí Andreje Babiše (ANO) dostanou další možnost vylepšit jejich ještě před třemi lety tolik ztrátové hospodaření. Společnost Uniles totiž zvítězila na osmi územních jednotkách z 27 soutěžených v tendrech Lesů ČR na těžební a pěstební práce na léta 2015 až 2019. Vyplývá to z informací státního podniku obhospodařujícího polovinu lesů v zemi.

Tendr s předpokládanou hodnotou 2,2 miliardy vypsaly lesy v červenci, uzávěrka přihlášek skončila na počátku října. Dva měsíce poté výběrové komise hodnotila došlých 277 nabídek od 37 firem. Kromě Unilesu podepsalo nejvíce smluv společnosti Petra, LST a Kloboucká lesní, každá po čtyřech. Po dvou smlouvách získaly firmy Stora Enso Woods, T.E.P.Z. a Solitera, po jedné pak Jacer-CZ, Bago, Triumfa Energo a Pavel Simandl.

„K dnešku máme uzavřeno 30 smluv z celkových 33, tedy plných 91 procent,“ uvedl mluvčí lesů Zbyněk Boublík s tím, že ještě ještě jednu smlouvu podnik podepíše tento týden. „Nepotvrzují se tak obavy některých subjektů a lidí z lesnicko dřevařského sektoru, že ohledně podepisování smluv máme velký časový skluz. Práce ve spravovaných lesních porostech tak budou v těch lokalitách, které jsou předmětem dané veřejné zakázky po Novém roce bez přerušení kontinuálně pokračovat,“ dodal.

Na dvě části veřejné zakázky ale podali námitky účastníci tendru. Lesy ČR tyto námitky odmítly, stěžovatelé poté podali návrh na přezkoumání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Termín uzavření smluv pro tyto dvě části tedy závisí na dalším postupu ÚOHS,“ podotkl Boublík.

Zasloužený úspěch

Podle státní firmy je vítězství Unilesu transparentní a zasloužené a nesouvisí s angažováním jeho majitele v politice. „Uniles objektivně v osmi částech veřejné zakázky nejlépe vyhověla požadovaným kritériím, což konstatovaly i jednotlivé hodnotící komise. Uniles je účastníkem lesnických tendrů a obchodním partnerem LČR již zhruba dvacet let, tedy dávno předtím než do ní majetkově vstoupila společnost Agrofert,“ dodal mluvčí. Naopak rozdělení zakázek mezi dvanáct subjektů je podle LČR důkazem, že na tendry konečně dosáhnou i střední a malé firmy.

Agrofert není dominantním vítězem

Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky zmíněných osm zakázek představuje celkem 230 tisíc kubíků roční těžby dříví. V letošním roce ale zároveň Unilesu skončily čtyři velké zakázky u Lesů ČR v ročním objemu asi 130 tisíc metrů krychlových. Vítězství v letošním tendru tak prý znamená meziroční zvýšení pouze asi o sto tisíc kubíků roční těžby, zatímco ročně státní podnik těží osm milionů kubíků dřeva.

„Odmítáme proto zavádějící interpretaci některých médií, že Uniles je v tomto tendru jediným a dominantním vítězem,“ uvedl Hanzelka s tím, že u dalších subjektů má Uniles zakázky na půl milionu kubíků roční těžby.

Ztrátový byznys

Babiš vstoupil do lesnického byznysu v roce 2011 akvizicí firem Uniles a Wotan Forest. Obě firmy ale v daném roce zaznamenaly propad do ztráty, v případě Unilesu ve výši osm milionů, u Wotan Forestu dokonce hrozivých 163 milionů.

Wotan se do ztráty 85 milionů dostal i předloni. Důvodem byly mimo jiné právě tendry státních lesů postavených od roku 2011 pouze a jen na nabídnuté ceně, což byla i jedna z příčin pádu tehdejší soukromé jedničky na trhu, společnosti Less & Forest Jana Mičánka.

Přelomový rok

Loňský rok byl ale přelomový – Uniles vydělal čistého 33 milionů, Wotan Forest pak dalších dvanáct. Ziskové by měly být i letos. Unilesu navíc loni výrazně meziročně stouply tržby z 1,19 na 2,57 miliardy korun a stal se jednou z pěti největších firem v oboru. Podle výkonného ředitele Agrofertu Josefa Mráze jsou za nárůstem výnosů i zisku Unilesu tři faktory.

Za prvé Wotan Forest předal tři své lesnické zakázky v objemu asi 220 tisíc kubíků roční těžby právě Unilesu jako výhradnímu subdodavateli, neboť Wotan Forest se od loňského ledna soustředí na školkařství a dřevařství a Uniles na lesnictví. Za druhé se Unilesu podařilo získat další lesnické zakázky od různých majitelů lesů. „Za třetí během roku 2013 rostly tržní ceny dříví, a tím i výnos z každého prodaného metru krychlového dříví,“ řekl již dříve deníku E15 Mráz.

Záběr podnikatele Babiše: od hnojiv a potravin po média
Babiš, který kariéru zahájil ve slovenském podniku zahraničního obchodu Petrimex Bratislava, se počátkem 90. let podílel na založení české pobočky Petrimexu (později přejmenované na Agrofert). V roce 1995 musel z Petrimexu odejít, pozice v Agrofertu si ale udržel a firmu postupně ovládl.
Pod Babišovým vedením se z Agrofertu stala významná chemicko-potravinářská skupina, aktivní i v oblasti médií. Babiš je stoprocentním vlastníkem firmy, jedné z největších v ČR. Než byl v lednu jmenován ministrem, vzdal se svých funkcí v managementu.
Agrofert byl zpočátku zaměřen na obchod s hnojivy, poté se aktivity firmy rozšířily o zemědělské komodity, potraviny, pesticidy, chemikálie, suroviny a pohonné hmoty, lesnictví, angažuje se i v oblasti obnovitelných zdrojů energie a biopaliv a v médiích.
Do skupiny Agrofert dnes patří chemičky Precolor, Precheza, Deza, Fatra, Synthesia, Lovochemie, Duslo (Slovensko) a SKW Piesteritz (Německo), společnosti obchodující s hnojivy, osivy a zemědělskou technikou, dále potravinářské firmy, mlékárny Olma a Hlinsko, masozávody Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež, Krahulík-Masozávod Krahulčí, pekárny Penam, maďarské pekárny i lesnické společnosti Uniles a Wotan Forest.
Loni Babiš, kterému už dříve patřila firma AGF Media (vydává týdeník 5+2 dny), koupil vydavatelství Mafra, které vydává deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a bezplatné Metro a je také aktivní na internetu. Kromě toho získal společnost Londa, která provozuje pražskou rozhlasovou stanici RockZone 105,9, a nejposlouchanější rozhlasovou stanici v ČR - Rádio Impuls. Mezi akvizicemi je i Ecopress, vydavatel slovenského deníku Hospodárske noviny.
Agrofert vznikl v lednu 1993 jako společnost s ručením omezeným se čtyřmi zaměstnanci, v roce 1994 se transformoval na akciovou společnost. Veškeré činnosti mateřské firmy Agrofert, a. s. převzal v roce 1997 Agrofert Holding. K 1. lednu 2010 se firma sloučila se společnostmi Agrofert Trading a Agropol Group.
Holding po 20 letech tvoří kolos čítající přes 200 firem. Agrofert je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru v ČR a z hlediska tržeb druhou nejvýznamnější skupinou v chemickém průmyslu. V zahraničí se Agrofert angažuje na Slovensku, v Maďarsku a Německu, působí i na ostatních trzích EU, v Rusku či na Ukrajině.
Loni klesl skupině Agrofert konsolidovaný zisk o sedm procent na 5,613 miliardy korun. Důvodem snížení bylo zejména zhoršení hospodaření chemické části koncernu. Tržby skupiny přitom vzrostly bezmála o 15 procent na 151,7 miliardy korun.
Mezi nejvýznamnější akvizice roku 2013 patřila kromě Mafry koupě německých pekáren Lieken, výrobce a dodavatele zemědělských technologií Farmtec a producenta dřevěných obalů Jilos.
Agrofert je z hlediska tržeb čtvrtým největším podnikem v ČR, v současnosti zaměstnává přes 34 tisíc lidí.