Tradiční žatecký chmel minipivovarům nestačí, boom si žádá nové odrůdy

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Česká republika jako třetí největší světový producent chmele stojí před boomem dalších odrůd. Nyní jich je oficiálně dvanáct. Drtivou většinu osázených ploch tvoří tradiční a celosvětově žádaný „mercedes mezi chmely“, žatecký poloraný červeňák. V následujících letech ale na seznam odrůd přibude až jedenáct dalších. Vycházejí vstříc trendům v pěstování chmele a pivovarnictví včetně nástupu minipivovarů a speciálů, na které se většinou zaměřují.

„Nejsou to náhrady současných kvalitních odrůd chmele, znamenají rozšíření různorodosti pivovarsky cenných látek,“ řekl deníku E15 vedoucí oddělení šlechtění chmele Chmelařského institutu Žatec Vladimír Nesvadba. Šlechtění je přitom jedním z hlavních poslání instituce, která se v posledních letech zaměřuje čtyřmi hlavními směry – na aromatické odrůdy, hořké odrůdy, odrůdy pro nízké konstrukce a odrůdy se specifickými vůněmi používané pro speciální piva typu ale, IPA či pšeničná piva.

„Aromatické odrůdy budou používány pro česká piva, jak je známe. Hořké odrůdy a ty se specifickou vůní rozšíří rozmanitost jak pro velké pivovary, tak především pro malé, které stále produkují nové a nové značky,“ uvedl Nesvadba.
Novinkou bude registrace prvních odrůd chmele pro nízké konstrukce. Řada pěstitelů zkouší tuto novou technologii, ale dosud neměla vhodnou českou odrůdu.

Jména nových odrůd ještě nejsou známa. Záležet bude na tom, které nakonec projdou registrací. „Jen mohu prozradit, že u chmelů se specifickou vůní jsou nadějná novošlechtění pracovně označena podle názvů planet – Saturn, Jupiter, Mars a tak dále,“ podotkl Nesvadba.

Na nové odrůdy se těší i pěstitelé chmele, zejména v Chmelařství, družstvo Žatec, jehož členové obhospodařují 94 procent chmelnic v Česku. „V následujících třech letech se dá očekávat, že bude registrováno dalších pět nových odrůd,“ říká předseda družstva Zdeněk Rosa. Také podle něj je jedním z důvodů snahy vyšlechtit nové odrůdy boom minipivovarů – a to nejen v Česku, ale i ve světě. Vždyť jen ve Spojených státech je jich nyní několik tisíc.

„Hlavní je, aby odrůda byla jiná a měla jiné vlastnosti než ty dosavadní,“ podotýká Rosa. Ze začátku je nutné dosáhnout toho, aby byla rezistentní vůči chorobám a škůdcům. Ke zkoumání vhodnosti pro pivovarské využití se přistupuje až nakonec.

Proces obnáší zhruba dvanáct tisíc pokusů křížení ročně. Na konci zbude třeba jen deset vzorků, které poté začnou šlechtitelé probírat přímo se zástupci pivovarů. Ze vzorků se uvaří první várky piva a poté se intenzivně zkoumají zejména senzoricky. Nakonec z celého procesu vzejde třeba jen jedna vhodná odrůda pro pivovarský průmysl – a někdy ani to ne.