Z českých firem prý nejvíc evropských dotací čerpá Babišův Agrofert

Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky jsou zemědělské dotace nárokové a přijímají je všichni zemědělci v Česku. „Poměrově se vztahují například k jednomu hektaru obdělávané půdy nebo k jednomu kusu chovaného dobytka,“ řekl mluvčí, podle něhož je výše dotace dána tím, že je Agrofert největší zemědělskou firmou v Česku.

„Současně je důležité upozornit, že Agrofert státu mnohem více zaplatí, než od něj formou dotací získá,“ dodal Hanzelka s tím, že společnost v loňském roce zaplatila na dani z příjmů 743 milionů korun a na odvodech na zdravotní a sociální pojištění 2,34 miliardy korun.

Agrárně-chemická skupina Agrofert využívala podle týdeníku dotace ze strukturálních fondů zejména pro chemičky, ale i další firmy. Celkem má přislíbeno 1,6 miliardy korun, v srpnu byla proplacena miliarda. „K prvenství pomohly Agrofertu agrární dotace, které plynou z EU prostřednictvím dvou zemědělských fondů. Za uplynulé dva roky takto Babišův kolos získal 1,6 miliardy korun.

Přečtěte si komentář Petra Holce:

Souhrnná suma je vyšší, všechny dotační toky totiž není možné ve veřejně dostupných databázích dohledat,“ píše týdeník, který zpětně dopočítal i příjem stěžejních dotací, které na obdělávanou výměru obdržely od roku 2007 zemědělské podniky Agrofertu. Jde o 1,7 miliardy korun.

Druhé Třinecké železárny, které přes Moravia Steel ovládá miliardář Tomáš Chrenek, dostaly na evropských dotacích 2,9 miliardy korun. Ty šly hlavně na ekologické projekty. Třetí nejúspěšnější firmou v získávání bruselských dotací je s 1,9 miliardy korun ostravská hutnická firma ArcelorMittal.

V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však nejhorší z celé unie. I přes tyto nedostatky Česko v prvních deseti letech členství ČR v EU získalo z evropských fondů o 410,2 miliardy korun (15,7 miliardy eur) více, než zaplatilo.