Zájem českých potravinářů o chráněná označení EU slábne kvůli papírování

Ještě před čtyřmi lety to vypadalo na velký boom. Do té doby se tuzemští potravináři po vstupu Česka do EU hlásili u Evropské komise o možnost používat některé ze tří chráněných označení, důležitých pro marketing i udržení kvality výrobku, jak na běžícím pásu.

Při přepočtu na obyvatele mělo Česko stejný počet uznaných produktů typu Třeboňský kapr, Žatecký chmel, Olomoucké tvarůžky nebo Pardubický perník stejně jako kulinářský obr Francie. Jenže nastal konec. Poslední žádost byla podána před třemi lety, poslední souhlas dostal Valašský frgál předloni. Od té doby žádné nové žádosti z Česka do Bruselu – na rozdíl od dalších členských států unie – nedorazila.

„Jako zásadní se zdá být přístup kompetentních pracovníků, kteří žadatele, namísto aby jim pomáhali v již tak složité proceduře, naopak odrazují. Již několik společností se nám vyjádřilo, že po jednání s těmito pracovníky od svého záměru upustili,“ říká mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Druhou otázkou je podle ní úroveň znalosti těchto označení zákazníkem. „Sice se zlepšuje, ale není prozatím na takové úrovni, aby výrobce přímo motivovala k podání žádosti a podstoupení celé administrativní procedury,“ dodává.

Boj se Slováky

O zápis na seznam zaručených tradičních specialit bojuje kvůli slovenským námitkám již dlouhé tři roky Pražská šunka. Největší tuzemský zpracovatel mléka, jihočeská Madeta, sice před lety získal souhlas k používání Chráněného zeměpisného označení Jihočeská Niva a Jihočeská Zlatá Niva.

Od dalších plánů týkající se jejího Romaduru, Madelandu a Lipánka ale upustila. „Šlo o první dva takto označené české sýry, takže o jistou prestiž pramenící z tohoto prvenství. Ke zvýšení prodejů kvůli tomu ale nedošlo. V množství označení českých potravin se spotřebitelé poněkud ztrácejí, a pokud ne, slyší spíše na značku Český výrobek, garantováno Potravinářskou komorou ČR nebo na Klasu,“ řekl deníku E15 generální ředitel Madety Milan Teplý.

Ani jedno z označení nepoužívá jedna z největších tuzemských potravinářských firem Hamé. Před časem přitom marně usilovala o získání označení Zaručená tradiční specialita pro marmelády.

„Chtěli jsme zachovat tento tradiční český název pro produkty, které se vyrábějí podle daných receptur už více než sto let,“ uvedl mluvčí Hamé Petr Kopáček. Administrativa EU ale i nadále trvala na tom, že marmeládou může být označen jen produkt, který je vyroben jen z citrusových plodů a ne z jahod, meruněk, borůvek nebo dalších druhů ovoce obvyklých v Česku.

„Domníváme se, že toto typicky české ovoce není o nic horší než kupříkladu pomeranče nebo citrony. Čeští spotřebitelé byli na název marmeláda zvyklí a současný stav, kdy se bývalé marmelády jmenují jinak, je mnohdy mate,“ popisuje zkušenost firmy Kopáček.

I podle ministerstva zemědělství je možné, že nižší zájem výrobců o chráněná označení je způsoben délkou trvání vyřízení žádosti. Příčinou může být i to, že je možné získat i jiná označení kvalitních potravin typu Klasa, Český výrobek nebo Regionální potravina, jejichž vyřízení trvá kratší dobu.

„V případě zaručené tradiční speciality může hrát roli i to, že nejde o značku zajišťující ochranu duševního vlastnictví,“ uvedl mluvčí rezortu Hynek Jordán. Podle úřadu ale také nelze očekávat, že počet žádostí bude každoročně růst. „Zákonnou definici může splňovat jen omezený počet označení, přičemž vznik takovýchto kvalifikovaných označení je dlouhodobější záležitost,“ podotkl.

Poradenství pokračuje

Je ale možné, že skepse přejde. Například Potravinářská komora bude další tři roky formou poradenství ochranu podporovat. Výsledkem podle mluvčí je, že se přece jen chystají další žádosti. „Zaznamenali jsme zájem některých producentů o využití tohoto typu ochrany, ale prozatím nové žádosti podány nebyly,“ potvrdil i mluvčí ministerstva zemědělství.

Zdroj: Evropská komise