Kromě nižších výnosů je v úrodě i menší podíl takzvaných tržních hlíz. Obchodníci totiž mají zájem jen o brambory určité velikosti. „Malé korálky obchody nechtějí, končí na poli nebo v bioplynkách,“ řekl Chlan.
Podle Viktora Kopačky z pěstitelské a šlechtitelské firmy Vesa Velhartice má Plzeňský kraj, kde se pěstují brambory na zhruba 900 hektarech, letos jedny z nejnižších výnosů z hektaru brambor v ČR.
Zemědělci, kteří prodávají největšímu tuzemskému výrobci bramborového škrobu, horažďovické firmě Lyckeby Amylex, mají místy proti loňsku pokles výnosů až o 50 procent, uvedl agronomický manažer Lyckeby Amylex Vladislav Klička. Firma letos kvůli horší úrodě brambor vyrobí jen přes deset tisíc tun škrobu, loni to bylo 18 tisíc tun.
Letošní počasí bylo pro brambory nepříznivé nejen nedostatkem vláhy, ale i vedrem. Při teplotách nad 27 stupňů Celsia už brambory neabsorbují, nevytvářejí zásobní látky a nerostou
Zatímco loni byl podle Chlana v Česku průměrný hektarový výnos ze zhruba 23 tisíc hektarů bramborových polí 29,07 tuny brambor, letos je to podle údajů k 14. říjnu 21,8 tuny.
Problémy s úrodou nemají jen čeští zemědělci, horší úrodu než obvykle mají i pěstitelé brambor v jižním Polsku, Bavorsku, Rakousku, na Slovensku či na Balkáně. Naopak Nizozemsko, část Německa nebo Británie mají podobné výnosy jako jindy. I v Evropě meziročně poklesly osázené plochy, v průměru o čtyři procenta.
Letošní počasí bylo pro brambory nepříznivé nejen nedostatkem vláhy, ale i vedrem. Při teplotách nad 27 stupňů Celsia už brambory neabsorbují, nevytvářejí zásobní látky a nerostou, řekl Chlan. Zemědělci podle něj prodávají brambory za šest až sedm korun za kilo. „Jak se letošní sklizeň promítne v ceně, je věc obchodníků,“ řekl.