Zemědělskou půdu budou moci vlastnit pouze maďarští malorolníci | E15.cz

Zemědělskou půdu budou moci vlastnit pouze maďarští malorolníci

Zemědělskou půdu budou moci vlastnit pouze maďarští malorolníci
Maďarský zemědělec
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Gregor Martin Papucsek

Příští týden začne parlament v Budapešti projednávat nový zákon o půdě. Vládní předloha má na zřeteli především to, aby se maďarská půda nedostala snadno do rukou cizinců a osob, které se zemědělstvím nemají nic společného. „Úprava je potřebná, protože po 1. květnu 2014 už Maďarsko nemůže uplatňovat taková pravidla vlastnictví půdy, která zvýhodňují maďarské občany.

Existují však metody, kterými je možné vyloučit z tohoto trhu, a tedy i z okruhu vlastníků půdy, kapitálové investory z domova i ze zahraničí,“ upozorňuje Mihály Kurucz, jenž koncepci zákona vypracoval. „Omezení, podle nichž půdu mohou vlastnit pouze ti, kteří ji obdělávají, jsou přípustná i v Evropské unii,“ dodal.

Podle navržené normy se mohou stát novými vlastníky půdy pouze lidé, pro které je zemědělství životním stylem. Proto se zavádí pojem „obdělávač půdy“, který může žít nejvýše v dvacetikilometrovém okruhu od výměry, kterou obhospodařuje.

Koupi půdy budou schvalovat místní půdní komise, které mají zkoumat i to, zda má nový majitel potřebné odborné vzdělání a výbavu na zemědělskou činnost. Cizí občan musí mít povolení k pobytu nejméně tři roky, až poté bude mít nárok na koupi maďarské půdy. Tuto podmínku údajně splní asi tisíc zájemců.

Kritickým bodem návrhu zákona je maximální rozloha kupované půdy. Měla by být omezena na 1200 hektarů. Ministr zemědělství Sándor Fazekas v parlamentním výboru argumentoval tím, že takový rozměr zabezpečí prostor pro živobytí a rozvoj čtyřčlenné rodiny. Cílem rezortu i vlády je přece posilnit střední agrární vrstvu, dodal ministr.

Čtěte také:

Maďarsko se strachuje o levnou půdu i rolníky

Orbán chce zpět půdu nelegálně prodanou Rakušanům

Maďarská vláda zachraňuje masný průmysl

Své výhrady proti záměru už nyní uvádí živočišná velkovýroba – 1200 hektarů podle jejích představitelů nestačí na vypěstování krmiva a vybudování efektivních velkochovů. Preferování rodinných farem na úkor velkohospodářství je neférové, tvrdí i expert opoziční socialistické strany Zoltán Gögös. I předseda Unie pěstitelů obilí József Vancsura lobbuje za konkurenceschopná velká hospodářství, jakési „maďarské nadnárodní společnosti“, které by s sebou táhly i rodinné farmy.

Kapesní smlouvy

Většina chystaných podmínek vylučuje budoucí legalizaci takzvaných kapesních smluv. Jde o praxi, kdy mají hlavně v západním pohraničí Rakušané od maďarských občanů smlouvu o koupi půdy, která je ale zatím nelegální, proto si ji strčili „do kapsy“. Plánují ji vytáhnout až po 1. květnu 2014, kdy vyprší moratorium EU, v rámci nějž je možné zakazovat prodej zemědělské půdy cizincům. Půdu těchto nelegálních vlastníků odkoupí státní fond za úředně stanovené ceny a neposkytne žádné odškodné.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!