Evropská unie přehledně: Mapa, členské státy, instituce, eurozóna a kandidátské země

Ursula von der Leyenová, Charles Michel a David-Maria Sassoli v Evropském parlamentu.

Ursula von der Leyenová, Charles Michel a David-Maria Sassoli v Evropském parlamentu. Zdroj: Reuters

Předseda Evropské rady Charles Michel
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?
Vlajka Evropské unie
5
Fotogalerie

Obecná definice říká, že Evropská unie (EU) je ekonomické a politické sdružení států, jehož cílem je zlepšení spolupráce v Evropě. Česká republika je jejím členem od roku 2004 a už letos v červenci převezme pomyslnou štafetu v podobě předsednictví Rady Evropské unie. V současné době má Unie 27 členů, další státy potom čekají na možné schválení svého členství. O vstup do EU usiluje také Ukrajina, která aktuálně bojuje proti ruské agresi. Status kandidátské země ale zatím nezískala.

Evropská unie není federací ani typickou mezinárodní organizací. Spíš by se dalo říct, že si bere od každého něco. Má tedy současně pravomoci mezinárodní organizace i jednotného státu. Často se proto v souvislosti s jejím právním a politickým uskupením používá výraz „sui generis“, který obecně vyjadřuje specifický charakter jisté věci.

Co obnáší české předsednictví v Radě EU a proč je důležité?

Video placeholde
Co obnáší české předsednictví v Radě EU a proč je důležité? • Videohub

Kdy a jak vznikla Evropská unie? 

Samotnému založení dnešní Evropské unie předcházelo několik společenství a smluv o spolupráci. Už po druhé světové válce vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), následovalo Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). V 60. letech minulého století se tři společenství sloučila pod názvem Evropská společenství. 

Oficiálním zakladatelským dokumentem Evropské unie se potom stala Maastrichtská smlouva, která vstoupila v platnost koncem roku 1993 a definovala tři pilíře EU:

  1. Prvním pilířem se stala Evropská společenství a všechny oblasti spolupráce, které byly v jejich rámci zavedeny, tedy například hospodářská a měnová unie, společná zemědělská politika nebo schengenský prostor.
  2. Druhým pilířem byla zavedena společná zahraniční a bezpečnostní politika. 
  3. Třetí pilíř definoval zásady spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních ustanovení.

Původní ustanovení Evropské unie prošlo významnou reformací v roce 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Smlouva novelizovala původní zakládající smlouvy a zvýšila pravomoci Evropské unie, která mimo jiné získala právní subjektivitu. To znamená, že může podepisovat některé mezinárodní smlouvy a vstupovat jako celek do mezinárodních organizací.

 

Rozšiřování EU a členské státy

Původními signatáři Římských smluv, které s platností od začátku roku 1958 založily EHS a Euratom, byly Itálie, Francie, Belgie, Lucembursko, Nizozemské království a Německo. Ještě před rokem 1993 se společenství rozšířilo o několik členů, další rozšiřování následovalo po vzniku Evropské unie:

  • 1973 – Dánsko, Irsko, Spojené království
  • 1981 – Řecko
  • 1986 – Španělsko, Portugalsko
  • 1995 – Rakousko, Finsko, Švédsko
  • 2004 – Česká republika, Slovensko, Polsko, Slovinsko, Kypr, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta
  • 2007 – Rumunsko, Bulharsko
  • 2013 – Chorvatsko

Brexit 

Od roku 1973 bylo členem Evropské unie Spojené království Velké Británie a Severního Irska (UK). Na základě výsledků referenda z roku 2016 se ovšem po 47 letech rozhodlo své členství ukončit. Oficiálně se tak stalo 31. ledna 2020. Tato událost je známá pod pojmem brexit. Až do konce roku 2020 potom platilo takzvané přechodné období, během kterého se pro žádného z aktérů nic neměnilo.

Až od 1. ledna 2021 se Spojené království stalo takzvanou třetí zemí, pro kterou neplatí předpisy Evropské unie ani se nepodílí na žádném hlasování. Téhož dne také vstoupila v platnost dohoda o obchodu a spolupráci EU a UK. Evropskou unii po odchodu Spojeného království tvoří 27 zemí.

Mapa EU: Evropská unie v datech

Kandidátské země 

O vstup do Evropské unie aktuálně usiluje hned několik zemí, které pro své členství musejí splnit několik podmínek. Ty jsou známé pod pojmem kodaňská kritéria a patří mezi ně třeba stabilizace demokratického systému nebo existence fungující tržní ekonomiky. Po podání oficiální přihlášky situaci posuzuje Evropská komise, která v případě splnění základních podmínek doporučí Radě EU udělení kandidátského statusu.

Rada EU následně může stanovit další podmínky. Pokud jsou splněny, mohou být zahájena přístupová jednání. Status kandidátské země má nyní pět států, z toho se třemi už probíhají přístupová jednání. 

  • Turecko – svou přihlášku pro vstup do EU podalo už v roce 1987, v roce 1999 byl udělen kandidátský status a od roku 2005 probíhají přístupová jednání. Vstup Turecka do Evropské unie je poněkud kontroverzní a má své odpůrce i zastánce. Zástupci první skupiny, kteří zejména v posledních letech převažují, upozorňují nejen na geografickou polohu, ale také na lidskoprávní situaci v zemi nebo špatné vztahy s Kyprem a Arménií. 
  • Černá Hora – o členství v EU požádala v roce 2008, v roce 2010 získala kandidátský status a o další dva roky později byla zahájena přístupová jednání, která aktuálně stále probíhají.
  • Srbsko – požádalo o členství v roce 2009, o tři roky později byl udělen status kandidátské země a v roce 2014 oficiálně zahájena přístupová jednání.  
  • Albánie – požádala o své členství v dubnu 2009, v červnu 2014 potom obdržela status kandidátské země a nyní pracuje na splnění podmínek Rady EU, aby mohla být zahájena přístupová jednání.
  • Republika Severní Makedonie – o členství se začala oficiálně ucházet v roce 2004, hned o rok později získala status kandidátské země, přístupová jednání zatím nebyla zahájena. 
  • Ukrajina - o členství zažádala na konci února 2022 v souvislosti s ruským vpádem na své územi. Členské státy schválily kandidátský status v červnu, očekává se však, že splnění podmínek potrvá Ukrajině mnoho let.
  • Moldavsko - o členství žádala oficiálně na začátku března 2022, jen pár dnů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Členské státy jí udělily kandidátský status v červnu, očekává se však, že země podmínky členství splní až za mnoho let.

Dále existují i takzvané potenciální kandidátské země. To jsou země, které podaly žádost o členství, ale zatím nesplňují potřebné podmínky, aby mohly získat status kandidátské země, případně jejich žádost ještě nebyla posouzena. Do této kategorie spadá od roku 2016 Bosna a Hercegovina.

V souvislosti s aktuální situací na Ukrajině o členství žádá i Gruzie. Evropská rada uvedla, že je připravena udělit Gruzii status kandidátské země, poté co budou vyřešeny priority uvedené ve stanovisku Komise k žádosti Gruzie o členství.

 

Eurozóna a oficiální měna

Oficiální měnou Evropské unie je euro, které se od roku 2002 oficiálně využívá jako platidlo v některých zemích. Konkrétně je to Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Tyto země tak tvoří takzvanou eurozónu.

Další země se k ní plánují připojit, jen musejí nejdříve splnit takzvaná maastrichtská kritéria konvergence. V rámci kritérií se zkoumá mimo jiné míra inflace, úroková míra nebo výše státního dluhu. 

Schengenský prostor

Schengenský prostor umožňuje osobám i zboží cestovat a podnikat na území vybraných států bez hraničních kontrol a dalších omezení. Funguje už od roku 1985, kdy se na jeho vzniku podílelo pět zemí. Dnes tvoří schengenský prostor 22 členských zemí Evropské unie a čtyři další země, které nejsou členy Unie. Schengenský prostor se nepřekrývá s eurozónou, pro členství v Schengenu tedy není nutné mít zavedené euro jako oficiální měnu. 

Z členských zemí netvoří Schengen jen Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Irsko a Rumunsko. Už několik let se ale jedná o dalším rozšiřování prostoru. Nečlenskými zeměmi EU připojenými k Schengenu jsou potom Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. 

Hlavní orgány EU a jejich sídla

Hlavní roli ve struktuře Evropské unie hraje trojice institucí – Evropská komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament. Ty mají rozhodovací pravomoc a určují další směřování unie. Významně je ovšem doplňuje nejen Soudní dvůr Evropské unie, ale také několik dalších institucí. 

  • Rada Evropské unie se sídlem v Bruselu a Lucemburku – reprezentuje zájmy členských států, o dalších krocích rozhodují ministři vlád členských zemí, kterým s agendou pomáhá výbor stálých zástupců. 
  • Evropská komise se sídlem v Bruselu, Lucemburku a se zastoupením v jednotlivých členských zemích – mimo jiné dohlíží na uplatňování práva EU nebo navrhuje právní akty.
  • Evropský parlament se sídlem v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku – vykonává kontrolní funkci a podílí se na schvalování právních aktů, je tvořen europoslanci volenými v přímých volbách.
  • Evropská rada se sídlem v Bruselu – tvoří ji zástupci členských států, kteří navrhují další rozvoj unie.
  • Soudní dvůr Evropské unie se sídlem v Lucemburku – má na starost výklad a aplikaci práva EU v členských zemích.
  • Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem – spolu s centrálními bankami členských zemí se podílí na řízení měnové unie a podporuje hospodářskou politiku EU. 
  • Evropský účetní dvůr se sídlem v Lucemburku – má na starost účetnictví Evropské unie. 

Rada EU, Evropská rada a Rada Evropy: Jak se liší? >>>

České předsednictví v Radě EU

Jedním z vrcholných orgánů je Rada Evropské unie, která reprezentuje zájmy členských států. Ty se také každých šest měsíců střídají v jejím předsednictví. Předsednická země potom vede některá zasedání a řídí agendu Rady EU. Česká republika letos v červenci vystřídá Francii a už podruhé ve své historii se ujme předsednictví. Poprvé se tak stalo v lednu 2009.

Prioritami posledního předsednictví byly především ekonomika, energetika a postavení Evropy ve světě. Už tehdy se řešily spory mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně dodávek plynu.

České předsednictví v Radě EU: Význam a princip >>>

České předsednictví v Radě EU: Program a témata >>>

Čísla a zajímavosti

  • 27 členských států
  • 447,2 milionu obyvatel 
  • 4,2 milionu kilometrů čtverečních 
  • 24 úředních jazyků
  • Největší členskou zemí je Francie.
  • Nejmenší členskou zemí je Malta.
  • Nejlidnatější členskou zemí je Německo
  • Více než dvě třetiny obyvatel vyznávají křesťanství.
  • Evropská unie získala v roce 2012 Nobelovu cenu za mír. 
  • Evropská unie patří spolu s Čínou a Spojenými státy mezi největší světové hráče v oblasti mezinárodního obchodu (na EU připadá přibližně 15 procent světového obchodu se zbožím).
  • Česká republika má ze zemí Evropské unie nejnižší míru nezaměstnanosti ve věkové kategorii 20–64 let (přibližně 2,5 procenta). Na opačném konci žebříčku najdeme se 16,4 procenta Řecko.
  • Nejvyšší HDP na obyvatele připadá v Lucembursku, nejhůře je na tom Bulharsko.  

Zdroj statistických údajů: Eurostat

Elektromobilita: Jaké jsou plány EU? (video)

Video placeholde
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa? • Videohub