Pandemie a válka na Ukrajině tak výrazně zasáhly do dodavatelských řetězců evropských firem, že se do popředí priorit Evropské unie dostalo téma strategické odolnosti. Nejde zdaleka jen o roušky, léky a o energie, unijní lídři pod vedením ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) hovořili na setkání v Praze i o čipech a bateriích. Nově vznikající průmyslová odvětví by podle nich mohla pomoci rozvoji zaostalejších regionů, například těch s těžební minulostí.
„Česká republika se po roce 1989 dlouhodobě orientovala na subdodavatelský průmysl, který má nižší cenu práce a je v porovnání se službami nadprůměrně závislý na energetických a materiálních vstupech,“ poukázal Síkela po středečním setkání unijních ministrů pro vnitřní trh a průmysl. To podle něj neplatí jen pro české regiony, ale obecně pro mnoho oblastí napříč celou unií.
„Toto je třeba změnit. Pomoci mohou nově vzniklá průmyslová odvětví, například ta zaměřená na výrobu bezemisních energií a jejich skladování nebo oblast umělé inteligence,“ uvedl ministr. Konkrétně se hovoří o čipech, kde by měla EU financovat vývoj a zřejmě i výrobu, ale i o bateriích či vodíku. Probíhající transformace průmyslu by měla podle unijních ministrů vést mimo jiné k rozvoji zaostávajících evropských regionů, které by se měly pokusit přilákat průmysl s vyšší přidanou hodnotou. „To je v souladu s naší předsednickou prioritou posilovat strategickou odolnost ekonomiky EU,“ dodal Síkela.
Kdo tvoří vládu České republiky?
Unijní lídři se v poslední době pečlivě vyhýbají slovu soběstačnost, raději mluví o strategické odolnosti nebo nezávislosti. „Plná soběstačnost je spíše teoretickým konceptem, který by znamenal zříci se podílu na mezinárodní dělbě práce, která byla významným impulzem pro ekonomickou efektivitu v posledních staletích,“ souhlasí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
