Tento týden jsou tomu tři roky, kdy někdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč přišel o moc. Vyvrcholily tím měsíce masivních protestů na kyjevském náměstí Nezávislosti, kdy protestující žádali Janukovyčův konec a podepsání asociační dohody s Evropskou unií namísto sbližování s Ruskem.
22. února 2014 schválil ukrajinský parlament sesazení Janukovyče. Hlasování proběhlo v době, kdy již bývalý prezident opustil Kyjev a jeho přesná pozice nebyla známa. Následně se přihlásil z Ruska.
Zvratu sitace předcházelo 18. února opětovné propuknutí násilných střetů mezi protestujícími v Kyjevě a ozbrojenými složkami země. Během několika dní zemřelo 77 osob, z toho 13 policistů. Posléze parlament suspendoval ministra vnitra Vitalije Zacharčenka.
20. února Janukovyč vyjednává se zástupci opozice a dosáhl dohody na přenechání části svých pravomocí parlamentu a vyhlášení předčasných voleb. Ne všichni demonstranti ji akceptují, tisíce z nich pokračují v protestech a obsazují vládní budovy v centru Kyjeva. Silové složky se rozhodly nezasahovat, vláda nad nimi de facto ztratila vliv.
Janukovyč tak politicky prohrál po vyhrocených třech měsících, kdy se v reakci na jeho rozhodnutí pozastavit přípravy pro podpis asociační dohody s EU zformovalo shromáždění označované jako Euromajdan. Právě na jeho vytvoření a úspěchu si ovšem připisují určitý podíl také Spojené státy. "Při mírových protestech v Kyjevě hráli důležitou úlohu příjemci našich grantů," uvedla americká Nadace na podporu demokracie (National Endowment for Democracy - NED), financovaná Kongresem USA. Celková suma, kterou NED v roce 2013 podpořil ukrajinskou občanskou společnost, dosahuje 2,8 milionu dolarů (přes 73 milionů korun). Uvádí to tehdejší výroční zpráva. Programy určené rozvoji demokracie na Ukrajině USA financovaly již od rozpadu SSSR.
Popsanou skutečnost se snaží politicky využít Moskva, pro níž je Ukrajina zásadní geopolitickou oblastí. Označuje Majdan nikoliv za mobilizaci demokraticky smýšlející společnosti, ale za státní převrat fašistických sil v režii Západu. Jakékoliv černobílé pohledy na událostí na Ukrajiny ovšem odmítá například americký publicista Mark Ames. Pro server Pando teze o "převratu" v režii USA odmítá, zároveň ale dodává, že „peníze americké vlády sílu mnoha organizací zapojených do svržení Janukovyče znásobily.“
Výrazně skeptičtější postoj na samotné možnosti NED ovládat politické dění v konkrétní zemi má americký novinář a spolupracovník Rádia Svobodná Evropa Michael Weiss. Podmínky, za kterých lze granty od NED čerpat jsou dle jeho staršího vyjádření pro E15 velmi striktní a zásadním způsobem omezující, příjemci například nemohou kandidovat ve volbách.
Označování Majdanu coby snahy o státní převrat vnímá problematicky i útvar Evropské unie East StratCom, který se věnuje monitorování dezinformací a (pro)ruské propagandy.
"Ukrajinské protestní hnutí, tzv. Euromajdan, vzešlo ze spontánního studentského protestu proti nečekanému odmítnutí podpisu asociační dohody s Evropskou unií prezidentem Viktorem Janukovyčem. (...) Veškerá rozhodnutí včetně změn ve vrcholných politických funkcích byla činěna v podmínkách vážné ústavní krize. Celá následná cesta Ukrajiny k předčasným prezidentským a parlamentním volbám a veškerý vývoj v tomto mezidobí se opíraly pouze o legitimitu parlamentu. Nejednalo se však v žádném případě o organizovaný státní převrat ani puč, natož podporovaný ze zahraničí," uvádí také nevládní organizace Evropské hodnoty, která mimo jiné upozorňuje na nebezpečí ruského vlivu.
Černobílého zjednodušení výkladu událostí na Ukrajině se však zdaleka nedopouštěla jen Moskva, jak pro E15 upozorňuje odborník na propagandu z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Pavel Suk.
Podle něj platí, že média "bohužel spadla do vlastní pasti vytvořením opozice dobro a zlo. Dostala se tak sama do pozice, ze které měla problém informovat o určitých jevech." Suk jako příklad takových jevů uvádí aktivitu krajně pravicových sil během Majdanu. "V takovém černobílém obraze ti, kteří jsou podle nás dobří, dělají JEN dobré věci, žádné špatné. Naopak ti zlí dělají JEN vše špatně a zle bez toho, že by někdy udělali něco dobrého. Jak se tedy bránit propagandě a mediální manipulaci? Odpovídám stále stejně: je důležité mít rozhled a vzdělání. Především pak ale používat 'selský rozum'. Většinou totiž víme, že život není ve stylu dobrý versus špatný. Je samozřejmě složitější," uzavřel akademik.
