Německo je jedním z motorů vývoje vakcín proti koronaviru. Na miliardovém byznysu se podílejí hned tři německé biotechnologické společnosti: BioNTech, CureVac, IDT Biologika. Vakcíny, které tyto společnosti vyvíjejí samy nebo ve spolupráci se světovými výrobci léčiv, se už dostaly do třetí fáze klinických testů, kdy se očkování zkouší na desítkách tisíc dobrovolníků. Na trh by se očkovací séra mohla dostat na začátku příštího roku.
Posledně jmenovaná společnost – IDT Biologika – má sto let staré kořeny. Firma fungovala jako vývojář očkovacích vakcín už v bývalé NDR. Momentálně se podílí na praktickém dokončení projektu německého Centra pro výzkum infekčních nemocí, který propojuje vědecká pracoviště v Mnichově, Hamburku a Marburku.
Vědci tu vsadili na takzvanou virální vektorovou vakcínu, kterou vyvíjí například i firma Johnson & Johnson nebo AstraZeneca, od níž si česká vláda z rozhodnutí Romana Prymuly předobjednala tři miliony dávek. Virální vektorová vakcína funguje tak, že do buňky pronikne „virální virus“, který nese některé geny koronaviru a produkuje virální (falešný) protein, který se pomalu replikuje, a tím udržuje koronavirus na povrchu buněk, takže virus vůbec nepustí dovnitř a infekce nepropukne.
V říjnu začala IDT Biologika zkušebně očkovat velké kontrolní skupiny v Hamburku a v Mnichově, výsledky budou do konce roku. IDT Biologika, která byla po znovusjednocení Německa v roce 1990 zprivatizována, pracuje i ve veřejném zájmu. Dostala totiž na vývoj vakcíny od německé vlády podporu 114 milionů eur.
Protirakovinný základ
To společnost BioNTech, která vyvíjí vakcínu ve spolupráci s americkým farmaceutickým gigantem Pfizer, největším výrobcem léků na světě, dostala trojnásobek peněz než IDT Biologika. Příspěvek 375 milionů eur se ale mimořádně vyplatil. BioNTech spustila v březnu svůj projekt „rychlost světla“ (Lightspeed), dnes je vakcína v závěrečné fázi zkoušek a bude už brzy připravena ke globálnímu použití.
Zkušební vzorek třetí fáze tvoří 43 tisíc dobrovolníků z USA, Argentiny, Brazílie i Německa. Celkem sto milionů dávek nové vakcíny za téměř dvě miliardy dolarů s další opcí na 500 milionů dávek si objednala americká vláda, zájem mají i země Evropská unie, která požaduje 200 milionů dávek, 120 milionů dávek této vakcíny chtějí Japonci.
BioNTech pracuje na vývoji genetické vakcíny, která používá části koronavirového genu. Ten je vpraven do lidského těla, kde spustí imunitní reakci. Společnost byla na začátku pandemie ve velmi výhodné pozici. Pracovala totiž na vývoji léku proti rakovině, který používal takzvanou m-RNA, tedy přenášecí ribonukleovou kyselinu, která vnese do těla oslabené geny tumoru, jež potom vybudí imunitní systém, který pak tumor zlikviduje.
Geny nádorů byly v technologické struktuře „pouze“ nahrazeny oslabenými geny viru, a jak se ukázalo, vše fungovalo velmi podobně. BioNTech, který za dvanáct let své existence ještě neuvedl na trh své vlastní léčivo, se ze střední firmy z Mohuče stal velkou společností, jež má globální potenciál. Jenom na burze se hodnota společnosti zvýšila na 15 miliard eur.
Miliardy ze světa i z domova
Na výzkumu léku proti rakovině, založeném na bázi m-RNA, pracovala před pandemií i společnost CureVac z Tübingenu, která ihned převedla své kapacity na vývoj vakcíny proti onemocnění COVID-19. CureVac „proslavil“ americký prezident Trump, který ji chtěl pro Američany dokonce koupit, ale jen pod podmínkou, že vakcínu nedostane nikdo jiný. Nakonec se tak nestalo, vláda USA ale u firmy objednala 100 milionů dávek nové vakcíny.
CureVac bude na masové výrobě vakcíny spolupracovat s miliardářem Elonem Muskem, což by mělo zajistit nejen reklamu, ale i produkci několika miliard dávek ročně. Firma čerpá peníze od britských investorů a od německé vlády (252 milionů z rozvojových fondů). Německý kabinet má v projektu vakcíny za vklad 300 milionů eur navíc 20procentní podíl. Další finance jdou od Evropské investiční banky. Společnost také vydala úspěšnou emisi akcií na burze.
Podobně jako za BioNTechem i za CureVacem stojí ale především soukromý německý investor: bratrská dvojice Andreas a Thomas Strüngmannovi. Oba bratři získali své miliardy ve farmaceutické firmě Hexal (vyrábí 400 různých léků a potravinových doplňků), kterou založili, a před patnácti lety prodali. Od té doby investují do vybraných biotechnologických společností, jako jsou BioNTech nebo CureVac. Majitelem CureVacu je z větší části Dietmar Hopp, německý miliardář a spoluzakladatel firmy SAP, známé jako globální lídr efektivního digitálního zpracování dat v podnicích.
