Pilotem se teď stát nechcete. Není práce, jen dluhy, varují odbory zájemce o kokpit

Pro piloty není práce.

Pro piloty není práce. Zdroj: Airbus

Aerolinky musely odstavit většinu svých letadel.
Pro piloty není práce.
Aerolinky musely odstavit většinu svých letadel.
Aerolinky musely odstavit většinu svých letadel.
Aerolinky musely odstavit většinu svých letadel.
7
Fotogalerie

Do velmi složité situace uvrhá krize v letectví čerstvé absolventy leteckých škol a výcviků, kteří měli touto dobou usednout do kokpitu v Česku i v zahraničí. Dopravci propouštějí desítky procent svých zaměstnanců včetně posádek letadel, plánovaný nábor nově vycvičených pilotů je nyní u většiny společností zcela nemyslitelný.

Britská asociace pilotů a odborová organizace (Balpa) proto varovala zájemce o obor, aby s jakýmkoliv výcvikem vůbec nezačínali. Zůstaly by jim jen dluhy za finančně náročný výcvik – jehož cena se pohybuje v řádu nižších jednotek milionů korun – a mizivá naděje na získání zaměstnání, uvedla Balpa.

„Naléháme na potenciální piloty, aby získávali zkušenosti v jiných profesích a jakýkoliv výcvik odložili, dokud se letecký průmysl nevzpamatuje,“ řekla Wendy Purseyová, vedoucí oddělení členství v asociaci Balpa. Uvedla příklad dvou stovek studentů leteckých škol, kteří měli nastoupit v barvách nízkonákladových aerolinek EasyJet: „Nemají ani možnost získat licenci, natož práci.“ Jen v Evropě zůstává podle asociace bez práce deset tisíc komerčních pilotů.

Do kritické situace se vlivem pandemie nemoci COVID-19 dostávají absolventi po celém světě, Česko nevyjímaje. „Mladí piloti nemají kam nastoupit, mnozí výcvik pozastavili a čekají na zlepšení situace. Většina z nich je ale poměrně skeptická. Příští sezona určitě bude znamenat zlepšení jen pro už zkušené piloty s typovým výcvikem,“ domnívá se profesionální pilot a instruktor trojice leteckých škol Vít Novák.

„Nováčci si budou muset pravděpodobně počkat na sezonu 2022 nebo spíše ještě déle. S takovými vyhlídkami je poměrně logické, že se jich spousta raději vydá jinou kariérní cestou,“ dodává.

Zdůrazňuje, že se ukazuje jako velmi důležitá volba mezi modulovým a integrovaným výcvikem. V Česku je populárnější modulový, během kterého student postupuje od soukromého pilota k obchodnímu, načež si udělá takzvanou přístrojovou doložku a může žádat o práci v aerolince.

„Je to levnější a máte možnost měnit letecké školy a tak dále,“ doplňuje Novák. Naopak při integrovaném výcviku, který ale existuje i v Česku – například na ČVUT – student zaplatí za všechny fáze předem. Jde zpravidla o dražší variantu, po jejímž započetí je navíc pro studenty obtížné výcvik opouštět, i když se situace na pracovním trhu změní.

„Noví piloti dnes v podstatě nemají šanci se v oboru uchytit a zřejmě ani v příštích dvou, třech letech. Ti, kteří skončili školu a šli létat, jsou v nejhorší pozici. Jiní, kteří původně působili v jiných profesích, se mohou k těmto pracem alespoň pokusit vracet,“ podotýká Ladislav Keller, bývalý kapitán Boeingu 737 a přednášející na ČVUT.

Výcvikové středisko Czech Aviation Training Centre, jenž patří státnímu podniku Řízení letového provozu, zatím nezaznamenalo úbytek nově se hlásících studentů. Ročně jich výcvik dokončí desítky.

Skupina Smartwings, kam patří i České aerolinie, propouští ve vlnách necelou čtvrtinu svých zaměstnanců, tedy až šest stovek lidí: piloty, stewardy, provozní a administrativní pracovníky. Podobně postupuje většina dopravců. Například američtí obři jako American Airlines nebo Delta Air Lines už propustili desítky tisíc pracovníků.

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) předpokládá, že se světová osobní letecká doprava vrátí k předkrizové úrovni nejdříve v roce 2024. Návrat pilotů, kteří dnes nemají šanci najít práci, však nebude snadný. „Část vycvičených pilotů se k létání může po pár letech vrátit, udržovat ale všechny potřebné kvalifikace po celou tu dobu je velice finančně náročné. Mnozí to vzdají a jejich profesní kariéra povede jinudy,“ říká Keller.

Piloti, kteří o práci nepřišli, „vyhráno“ zdaleka nemají. „Je zcela běžné, že řada pilotů u Českých aerolinií či Smartwings pracuje jen na třetinové úvazky,“ připomíná Keller. Ke stejnému opatření musely přistoupit i mnohé další aerolinky. „Drtivá většina společností pozastavila náborové programy a propouští. Například Turkish Airlines rozeslala svým zahraničním pilotům dopis, kterým je od listopadu převádí na minimálně půlroční neplacené volno,“ uvedl publicista a vydavatel serveru Airways.cz Tomáš Hampl.

Mnoho pilotů si tak musí hledat novou práci. Zajímavé jednání v tomto směru započal švýcarský opravce Swiss International Air Lines se svým železničním protějškem Swiss Federal Railways. Nepotřební piloti by se mohli přeškolit na strojvedoucí, kterých dráhy naopak nemají dostatek, uvedl server Flying Insight. Nezaměstnaní piloti zůstávají v oblasti dopravy i v Česku. „Piloti, moji známí, jezdí s kamionem, autobusem, jiný kolega jezdí na Jadran a jako instruktor učí nové adepty na jachtách,“ přibližuje Keller.

Koronavirová krize srazila objem osobní letecké přepravy meziročně na třetinu, kvůli čemuž přišli letecké společnosti v přepočtu asi o 2,2 bilionu korun, uvedlo dříve sdružení IATA. Práci ztratilo 350 tisíc lidí jen v prvním pololetí, vyplývá ze studie poradenské společnosti Five Aero, konečná čísla ale mohou být řádově vyšší.

„V ohrožení je 4,8 milionu pracovních míst po celém světě přímo spojených s letectvím. Když k tomu připočtete místa v cestovním ruchu, turismu a veškerém byznysu, který závisí na propojenosti letectví, dostáváme se na desetinásobek,“ uvedl viceprezident IATA Rafael Schvartzman v rozhovoru pro deník E15. Cestu z krize podle něj představuje testování pasažérů. Evropská unie a komise už připravují první protokol, jak by se mělo postupovat. „Cíl je jasný - léto 2021. Je to šance na obnovu,“ dodal Schvartzman.