Blatný chce prosadit zákony k očkování, hygieně či elektronizaci. Má na to jen několik měsíců

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO)

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) Zdroj: ČTK / Šimánek Vít

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) se nechal v Brně očkovat proti koronaviru. (27.12.2020)
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO)
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO)
4
Fotogalerie

V uplynulém roce platilo, že pokud nějaký zákon nesouvisel s pandemií koronaviru, jen těžko se dostával před poslance a senátory. Nejinak tomu bylo i ve zdravotnictví. Do sněmovních voleb zbývá deset měsíců a šéf rezortu Jan Blatný (za ANO) se chce proto co nejdříve vrátit k prosazování i těch zákonů, na které kvůli řešení pandemie neměl čas, například ke klíčovým novelám o zdravotním pojištění nebo elektronizaci zdravotnictví.

Ještě předtím však opět dostanou přednost legislativní návrhy týkající se řešení pandemie. Změnu hned několika zákonů si vyžádá zejména plošné očkování obyvatelstva proti nemoci COVID-19. Vláda má na stole například materiál, který určuje pořadí skupin obyvatel, jež dostanou vakcínu přednostně. Přestože očkování už začalo, návrh ještě neprošel celým legislativním procesem.

Již před koncem roku prezident Miloš Zeman podepsal zákon, který řeší úhradu vakcinace zdravotními pojišťovnami, její distribuci a odškodnění za případné nežádoucí účinky.

Podle Národní strategie očkování proti nemoci COVID-19 bude nicméně třeba zákonně vyřešit ještě sběr informací o proočkovanosti obyvatelstva. Vláda v současné době neposkytuje žádné souhrnné informace o tom, kolik lidí bylo očkováno, za což je kritizována. Strategie zatím počítá se sběrem zejména pro interní účely. „Anonymizované informace o proočkovanosti jednotlivých věkových, rizikových nebo specifických cílových skupin umožní upravovat informační kampaně v případě, že se zjistí nízká proočkovanost specifické cílové skupiny nebo velké regionální rozdíly,“ uvádí rezortní experti v dokumentu.

Blatný musí kromě toho vyřešit novelu zákon o ochraně veřejného zdraví, se kterou na podzim tvrdě narazil. Ministr v ní navrhoval zřídit Státní hygienickou službu, která měla získat dosud nevídané pravomoci – mohla by rozhodovat o protiepidemických opatřeních a podobně jako policie by měla navíc možnost získat údaje o poloze lidí bez jejich souhlasu. To zkritizovala opozice i premiér Andrej Babiš (ANO). Blatný je podle svých slov ochoten zákon přepsat a vypustit spornou část o sledování pohybu lidí. „Zákon nijak neztratí na své síle,“ uvedl v prosinci ministr, který si nicméně stojí za zbytkem návrhu.

Digitalizace zdravotnictví

Jedním z největších úkolů Blatného bude další rozvoj digitalizace ve zdravotnictví, jehož základním kamenem má být zákon o elektronizaci zdravotnictví, který čeká na projednání ve sněmovně. Návrh připravil Blatného předchůdce Adam Vojtěch (ANO), který je nyní řadovým poslancem. „Práce s daty se ukázala letos jako naprosto klíčová. Bez dat nejsme schopni systém řídit. Mělo by se to využívat i v klidnější době,“ řekl Vojtěch.

Kromě elektronického receptu se podle Blatného ukázala jako účinná i eŽádanka. Ta se nyní využívá výhradně pro testování lidí s příznaky nemoci COVID-19, do budoucna by se mohla podle ministra rozšířit do dalších oblastí zdravotnictví. Digitalizovat se mají podle Vojtěchova zákona i lékařské zprávy a dokumentace, lékaři mají navíc dostat možnost údaje sdílet. V minulosti podobné pokusy o digitalizaci zdravotních karet ztroskotaly.

Sněmovna by kromě toho měla projednávat návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění, který se týká zjednodušení úhrad inovativních a vzácných léčiv. „Považuji tento zákon společně ještě se zákonem o elektronizaci za dva naprosto klíčové, které musejí být v co nejkratší době diskutovány a ideálně přijaty. Uděláme pro to všechno,“ řekl v České televizi Blatný.

Deset měsíců do voleb

V říjnu se po sněmovních volbách změní kromě obsazení dolní komory i vláda a všechny zákony, které nestihli zákonodárci projednat, spadnou pod stůl. Blatného i další ministry tak tlačí čas, legislativní proces totiž trvá zpravidla rok. Zatímco zákony spojené s koronavirem jsou často schváleny ve zrychleném řízení, jiné čekají i měsíce až roky na zařazení na jednání pléna.

Sledovaný bude letos zejména návrh nového stavebního zákona z pera ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO), jenž se dostane ke druhému čtení ve sněmovně až v březnu. Velké legislativní změny chystá i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která nedávno představila návrh důchodové reformy.