Česká spořitelna se v pátek přidala k ostatním největším tuzemským bankám, které ohlásily za loňský rok propad konsolidovaného zisku o desítky procent. Důvodem jsou především opravné položky a nižší výnosy z úvěrů. Dopady pandemie podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila urychlí konsolidaci na trhu. „Banky si čím dál častěji konkurují s velkými digitálními firmami typu Apple a Amazon, a musí kvůli tomu hledat možnosti, jak snížit své náklady,“ říká.
Výsledky největších tuzemských bank jsou si podobné, hlásí propady čistého zisku o desítky procent. Co jsou hlavní příčiny?
Samozřejmě to jsou dopady způsobené koronavirem. Centrální banka snížila úrokové sazby, což vyvolalo tlak na snížení úrokové míry v celém bankovním sektoru, a tím i ke snížení výnosů bank.
To doprovází skutečnost, že i přes snížení úrokové míry dochází ke zpomalení růstu, nebo dokonce poklesu poptávky po úvěrech. Banky navíc musely dělat opravné položky na úvěry, u kterých očekávají, že je klienti nebudou schopni splatit.
Na druhou stranu už lze cítit oživení. Například díky tomu, že vysokopříjmové domácnosti kvůli zavřené ekonomice neměly možnost tolik utrácet a hledaly možnost, jak své úspory zhodnotit. Podle dat se často rozhodly pro investici do nemovitostí, na což využily hypotéku.
Jaké očekáváte výsledky bankovních domů letos?
Podstatnou roli bude hrát opět centrální banka. Trh zatím počítá se zvýšením sazeb a dost možná k tomu dojde už v červnu. To by vedlo k vyšší ziskovosti bank. Zároveň, pokud dojde k oživení ekonomiky, lze poměrně brzy očekávat i zvýšenou poptávku po spotřebitelských úvěrech.
Je ale pravda, že tentokrát může být tento efekt menší, protože spousta domácností má kvůli zavřeným obchodům naspořeno. Ti ostatní se zase zřejmě do spotřebitelských půjček až tak nepohrnou.
Budou souhrnné výsledky za celé bankovnictví lepší, nebo horší než loni?
Na to je skutečně předčasné odpovídat. Je tu mnoho faktorů, které jdou proti sobě. Nahoru budou zisky tlačit úrokové výnosy a směrem dolů zase oprávky kvůli nesplaceným úvěrům podniků.
A tady je velká neznámá, jak se firmy s uzavřenou ekonomikou poperou, jak velký podíl z nich ji zvládne přečkat. Odpovím takto, provozní výsledek díky vyšším výnosům očekávám lepší, ale u toho celkového výsledku se obávám, že kvůli oprávkám ne.
Dá se očekávat, že pandemie urychlí konsolidaci na trhu?
Zcela jednoznačně. Ten tlak je v bankovnictví cítit již delší dobu a pandemie tento proces podstatně urychlí. Banky si totiž čím dál častěji konkurují s velkými digitálními firmami typu Apple a Amazon a musí kvůli tomu hledat možnosti, jak snížit své náklady. Konkurence banky nutí do velkých investic v oblasti zefektivnění IT systémů a digitalizace obecně a to stojí velké peníze.
Když velikost těchto investic ku počtu klientů srovnáme se zmíněnými globálními hráči, tak to banky staví do velmi složité pozice. Není divu, že jsou nuceny přemýšlet o spojování. Z podobného důvodu nakonec došlo i ke spolupráci v projektu takzvané bankovní identity, v rámci něhož byly tuzemské banky původně rozdělené.
Už v minulosti se mluvilo o tom, že kvůli digitalizaci české banky uzavřou některé pobočky a propustí část zaměstnanců. Tento proces se také urychlí?
Určitě bude pokračovat trend, že u některých činností zaměstnance nebude třeba, protože budou digitalizované. Na druhou stranu už zase vidíme, že budou potřeba jinde, například v prodejním oddělení.
Nějaké dramatické snižování zaměstnanosti bych v českém bankovním sektoru proto nečekal, už nyní má jednu z nejvyšších produktivit práce na jednoho pracovníka v Evropě. Neefektiva u pracovníků tedy rozhodně není to, co by banky v tuzemsku ohrožovalo.
Problém spíš vidím na úrovni nutnosti obřích investic do celkové modernizace vnitřních IT systémů. Ty jsou v mnoha případech extrémně zastaralé. Dokáži si proto představit, že právě tyto nutné investice nakonec banky přinutí k optimalizaci svých nákladů, tedy i možnému propouštění.
