Zápočtový list musí zaměstnavatel vydat zaměstnanci při skončení zaměstnání, a to nejen pracovního poměru, ale i zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jaké informace musí být v zápočtovém listu ze zákona uvedeny a co do něj naopak nepatří?
Nejpozději při skončení zaměstnání
Zaměstnavatel musí potvrzení o zaměstnání – tedy zápočtový list – vydat k datu skončení nejen pracovního poměru, ale též dohody o pracovní činnosti a v určitých případech i u dohod o provedení práce.
Do poloviny loňského roku se tato povinnost vztahovala na všechny dohody o provedení práce. Od velké novely zákoníku práce s účinností od 30. července 2020 se uplatní jen u dohod o provedení práce, které založily účast na nemocenském pojištění, anebo byl z odměny z dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.
O vydání zápočtového listu nemusí zaměstnanec výslovně žádat a zároveň platí, že zaměstnavatel není oprávněn jeho vydání ničím podmiňovat. Podle zákoníku práce musí být potvrzení o zaměstnání vydáno „při skončení“ pracovního poměru nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – tedy v den skončení již musí mít zaměstnanec zápočtový list v ruce.
Nevydání zápočtového listu je přestupkem, za který může inspektorát práce uložit pokutu až do výše 2 milionů korun.
Jeden přešlap a už vás nikdo nezaměstná?
Podle zákoníku práce mají být v potvrzení o zaměstnání uvedeny údaje o zaměstnání a době jeho trvání, druh konaných prací, dosažená kvalifikace, odpracovaná doba, údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění a skutečnost, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, který orgán je nařídil, v čí jsou prospěch, jak vysoká je celková pohledávka, jaká je výše dosud provedených srážek a pořadí pohledávky. Nový zaměstnavatel totiž bude povinen vyžádat si od zaměstnance potvrzení o tom, zda nebyl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.
Zaměstnavatel ale není oprávněn uvádět do zápočtového listu žádné další údaje, pokud s tím zaměstnanec výslovně nesouhlasí. „Zaměstnanci se často ptají, zda zaměstnavatel musí do zápočtového listu uvádět i to, zda byl pracovní poměr ukončen z důvodu hrubého porušení pracovních povinností. Tato informace do zápočtového listu rozhodně nepatří,“ upozorňuje Ondřej Křížek, advokát Rowan Legal. „Pakliže tím zaměstnavatel vyhrožuje, anebo dokonce tuto skutečnost do potvrzení o zaměstnání uvede, je to v rozporu se zákonem a lze se domáhat opravy zápočtového listu,“ dodává Křížek.
To potvrzuje i Richard Kolibač ze Státního úřadu inspekce práce. „V potvrzení o zaměstnání mohou být uvedeny pouze údaje vyjmenované v ustanovení § 313 zákoníku práce, jedná se o taxativní výčet údajů, o jejich maximální rozsah,“ připomíná Kolibač. Pokud by zaměstnavatel údaj o důvodu skončení pracovního poměru do potvrzení o zaměstnání uvedl, může se zaměstnanec obrátit na soud. „Je přitom nezbytné dodržet tříměsíční lhůtu. Žalobu lze podat do tří měsíců ode dne, kdy se zaměstnanec o obsahu potvrzení o zaměstnání dozvěděl,“ uvádí Kolibač.
Údaje potřebné pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, tedy především údaje o průměrném výdělku a informaci o tom, zda byl pracovní poměr nebo dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr ukončeny z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti hrubým způsobem, mají být uvedeny v separátním potvrzení, které zaměstnavatel musí vyhotovit na žádost zaměstnance.
Zápočtový list má obsahovat:
- Údaj o tom, zda jste pracovali na dohodu nebo v rámci pracovního poměru,
- druh vykonávaných prací,
- pracovní pozici,
- odpracovanou dobu,
- srážky ze mzdy (vůči komu a jak vysoká částka má být ještě strhávána, atd.)
- datum musí být shodné se dnem ukončení zaměstnání.