Propadliště firemních bondů. Investoři letos tratí i dvouciferná procenta, více než na akciích

Totálním propadákem se staly dlouhodobé bondy amerických korporací, kde byli burziáni koncem prvního dubného týdne čtrnáct procent v minusu.

Totálním propadákem se staly dlouhodobé bondy amerických korporací, kde byli burziáni koncem prvního dubného týdne čtrnáct procent v minusu. Zdroj: Pexels

Firemní dluhopis se stal letos pro investory takřka toxickým aktivem. Investoři na obou stranách Atlantiku od počátku letošního roku zatím přišli o více peněz než na akciových burzách. Totálním propadákem se staly dlouhodobé bondy amerických korporací, kde byli burziáni koncem prvního dubnového týdne čtrnáct procent v minusu. Je přitom lhostejné, zda jde o firmy s neprůstřelnou pověstí, či pofidérním byznys plánem. Peníze z nich vyhání strach z drsných kroků centrálních bank světa v boji s inflací. Pokles cen bondů se přitom nevyhnul ani Praze. 

„Jedná se o kombinaci dvou faktorů. Očekávaného utahování měnových politik a obav a nejistoty, které ovládají finanční trhy v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině, které vedou k uzavírání pozic dluhopisových investorů,“ uvádí portfolio manažerka Amundi CR Asset Management Markéta Jelínková. Zejména tak pohled na letošní výkonnost zámořských firemních dluhopisů připomíná krvavou lázeň. 

Index Bloomberg Barclays mapující vývoj cen amerických firemních dluhopisů tak v průměru od počátku roku prodělal investorům přes devět procent, tedy o polovinu více než akcie na Wall Street a takřka o čtvrtinu více než státní dluhopisy americké vlády. „Globální dluhopisová třída aktiv zažívá nejhorší vstup do nového roku za posledních čtyřicet let,“ zdůrazňuje investiční stratég Consequ Michal Stupavský. Propady bondů jsou nicméně plošným fenoménem. 

„Většina centrálních bank s výjimkou ECB již zvyšuje úrokové sazby. Když zdražuje financování od centrálních bank, investoři požadují vyšší výnos i od státních a firemních dluhopisů,“ vysvětluje analytik J&T Banky Pavel Ryska. Investoři jsou tak ochotní je kupovat jen za nižší ceny. „A to z toho důvodu, aby výnos vůči jistině, kterou v budoucnu dostanou, byl vyšší,“ dodává Ryska. Zejména americký Fed dal během posledních měsíců najevo, že proti rostoucí inflaci bude třeba bojovat dramatickým růstem úrokových sazeb.

Očima guvernéra: Stagflace podle guvernéra ČNB

Video placeholde
Očima guvernéra: Stagflace • Videohub

Index Bloomberg Barclays orientovaný na evropské firemní bondy letos přišel o pět procent, ztratil tak obdobné procento jako kontinentální akcie. Podobně zlevnily i firemní dluhopisy v Česku. Jak uvádí bondový index J&T Banky shrnující vývoj firemních bondových emisí obchodovaných na pražské burze, hodnota tuzemských papírů klesla o necelých šest procent. Pokles cen dluhopisů je spojen s nárůstem jejich výnosů. Ten za „normálních“ okolností láká investory zpátky k investici, v současnosti to ovšem nefunguje.

„Emitenti začínají mít problém upsat dluhopisy. Objem upsaných takzvaných vysokovýnosových dluhopisů byl v prvním kvartálu nejnižší za tři roky,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Aby se dluhopisový trh uklidnil, je podle něho nutné, aby co nejrychleji začala klesat inflace. Ta má ovšem naopak vzrůstající tendenci.

Situace na dluhopisovém trhu částečně odkazuje i na finanční krizi z let 2007 až 2009, silně se totiž dotýká i dluhopisů krytých hypotékami. Akcie veřejně obchodovaného fondu ETF iShares navázaného na zámořské hypotéky propadly letos o bezmála sedm procent. 

Rozhodující fáze propadu akcií fondu přitom nastala během března a dubna spolu s tím, jak se začala dramatizovat situace na globální inflační scéně. „Rostoucí úroky mohou odstartovat nárůst míry nesplácení hypoték a eventuálně i propad cen nemovitostí,“ dodává Tomčiak. Propad cenných papírů navázaných na hypotéky odstartoval finanční krizi v roce 2007.