Státům eurozóny zlevňují dluhy, Řekové nikdy neměli k penězům blíže

Na trhu se opět množí dluhopisy se zápornými úroky.

Na trhu se opět množí dluhopisy se zápornými úroky. Zdroj: Profimedia

Půjčovat si je pro Evropu v posledních týdnech stále levnější. Univerzální tržní mantru o rychlém a bezproblémovém postpandemickém oživení totiž začínají zpochybňovat nepříznivé virové statistiky a investoři častěji sázejí na to, že centrální banky ponechají svou politiku ultralevných peněz podstatně déle. Výsledkem je ochota investorů akceptovat i podstatně menší výnos ze státních dluhopisů, než tomu bylo na vrcholu ekonomického optimismu v závěru května, či dokonce prostřednictvím záporných úroků na investice doplácet.

„Dominantním faktorem jsou obavy z pomalejšího globálního ekonomického růstu. Investoři se začínají strachovat, že fiskální impulzy postupně vyprchají a nedokážou tak nastartovat dlouhodobější rychlý ekonomický růst,“ uvádí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfei­ler. „Koronavirová varianta delta navíc teoreticky hrozí tím, že by řada zemí mohla přistoupit k opětovným, byť mírnějším opatřením společenského distancování, což by ekonomickou dynamiku taktéž negativně ovlivnilo,“ doplňuje Pfeiler.

Zatímco tak například řecká vláda ještě koncem května za pětiletou půjčku platila přes tři desetiny procenta ročního úroku, aktuálně investoři naopak Aténám desetinu procenta doplácejí, neboť úrok přepnul z kladného do záporného pásma. Pětiletá půjčka tak podle statistik Thomson Reuters aktuálně vyjde Řeky vůbec nejvýhodněji v historii.

Obdobně se z plusu do minusu posunuly výnosy v případě střednědobých dluhů italské či španělské vlády. Lépe si ale půjčí i nejvyspělejší evropské ekonomiky včetně Německa či Francie. Kupříkladu patnáctiletá půjčka stála v květnu Berlín čtvrtprocento ročně, nyní Německu investoři desetinu procenta doplácejí.

Levnějším půjčkám pro eurozónu napomohla i Evrospká centrální banka. Ta na počátku července představila nový způsob cílování inflace, který si trh vyložil jako ochotu banky tolerovat rychlejší růst cen, aniž by zpřísnila svou politiku.

„Změna cílování inflace ze strany ECB znamená, že je připravena smířit se s vyšší inflací eurozóny, než zasáhne, což přivítají zejména země na jižním okraji,“ soudí ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž. Investorům se naopak zužuje nabídka aktiv, do kterých má ještě smysl investovat.

„Reálná cena peněz v eurozóně dále poklesne. Dosáhnout reálného zhodnocení bude ještě těžší,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. Právě na opačný trend sázeli v uplynulých měsících tradiční dluhopisoví investoři typu penzijních fondů.

„Fondy na jaře odkládaly nákupy státních dluhopisů s tím, že později ponesou zajímavější výnos, což se nepotvrdilo,“ říká analytik společnosti XTB Jiří Tyleček s tím, že fondy nyní dokupují a přispívají k tlaku na zisky, a to napříč světem. „Odložená poptávka přispívá k růstu cen, a tedy k poklesu výnosů, které mohou klesat i nadále,“ dodává Tyleček.