30 let svobody: roky změn, nadějí i frustrace. Střízlivění z euforie je přirozené, míní analytici

Loňské oslavy 17. listopadu v Praze

Loňské oslavy 17. listopadu v Praze Zdroj: Michael Tomeš

Loňské oslavy 17. listopadu v Praze
Loňské oslavy 17. listopadu v Praze
Loňské oslavy 17. listopadu v Praze
Loňské oslavy 17. listopadu v Praze
Relativita. Pamětní deska v podloubí na Národní třídě v Praze připomínající 17. listopad 1989, změnila v listopadu 2009 podobu, když ji ironicky poupravil Roman Týc.
15
Fotogalerie

Česko slaví třicet let svobody. Výročí sametové revoluce doprovodí o víkendu oslavy v ulicích, výstavy, nové knihy, projevy pamětníků, ale i demonstrace proti současné vládě a prezidentovi. 

Sedmnáctý listopad se stal v posledních letech nejpřipomínanějším a nejčastěji bilancovaným svátkem. Nejen v politické a byznysové rovině se vede debata o tom, kdo dokázal nově nabyté svobody nejlépe využít, a kdo se naopak nedokázal měnící se společnosti přizpůsobit.

„Svátek má aktuálně silný politický význam a mobilizuje nejvíce lidí k tomu, aby si ho aktivně připomínali,“ míní politolog Univerzity Karlovy Petr Jüptner. Výročí pádu komunismu pravidelně přiláká do ulic tisíce lidí – těch, kteří revoluční dny a následné transformační roky zažili, i těch, kteří se narodili dávno po roce 1989.

Zeman jako poslední z pamětníků

Sametová revoluce vynesla do vedení nového československého státu disidenty a umělce. Z tehdejšího prezidenta Václava Havla se stal fenomén a jen několik měsíců po listopadu mu vestoje tleskal plný sál amerického Kongresu. Jeho tvář byla na titulních stranách mnoha světových časopisů a do Prahy kvůli němu proudily stovky mladých amerických turistů. Politici vzešlí ze studentských protestů kladli důraz především na ochranu lidských práv, občanskou společnost a ochranu životního prostředí. Mnozí z nich ale z politiky během devadesátých let odešli, jiní zamířili do čela významných institucí jako například Pavel Rychetský do vedení Ústavního soudu. Někteří významní politici z devadesátých let jako současný prezident Miloš Zeman zůstali v politice aktivní dodnes.

Étos lidských práv ale podle někdejšího disidenta a exministra obrany Alexandra Vondry (ODS) ze současné politiky mizí. Odchází totiž podle něj generace politiků, pro které byl boj za demokracii podstatou života. „Tato generace je pryč. Českou republiku vedou prezident a premiér, kteří jsou zcela neznalí tohoto konceptu, protože nemají žádný osobní příběh, který by s tím byl spojený,“ řekl Vondra.

Úmrtí Václava Havla v roce 2011 považuje historik Miroslav Vaněk z Akademie věd ČR za dějinný milník. „Jeho smrt byla symbolickým koncem postkomunismu v Česku,“ uvedl Vaněk. „Porevoluční generace politiků postupně odchází. Zeman je jedním z posledních politiků, kteří byli přítomní u polistopadových změn,“ souhlasí politolog Metropolitní univerzity Petr Just. Česko si nyní připomíná posledního federálního premiéra Jana Stráského, který minulý týden zemřel.

Od ideálů k ekonomice

Politologové se shodují, že střízlivění z euforie je přirozeným procesem. Československo a po roce 1993 Česká republika se vrhly na pragmatičtější vlnu ekonomické transformace, za niž nedávno obdržel Řád bílého lva exprezident a někdejší předseda vlády Václav Klaus. Způsob, jakým země přecházela k tržní ekonomice, je nicméně dodnes terčem kritiky. „Když uděláte velikou transformaci majetku, láká to zločin, lidi, kteří chtějí něco utrhnout,“ řekl soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, podle kterého se v té době nevytvářela včas potřebná legislativa, a tak stát reagoval se zpožděním na fenomény typu kampeliček.

Nakupování v socialismu: Sehnat Ábíčko byla bojovka >>>

K mnohem více soutěživému a konfrontačnímu stylu přešla i politická scéna, kterou v první dekádě ovládli Václav Klaus z ODS a Miloš Zeman z ČSSD. Společnost byla svědky mnoha bezprecedentních situací – jako třeba „sarajevského atentátu“ nebo opoziční smlouvy. Na poli diplomacie se ale politikům dařilo, když zemi po vytvoření visegrádské čtyřky přivedli postupně do NATO a pak do Evropské unie. „Základní směr, kterým se ubíráme, tedy k demokratickému právnímu státu, se uskutečňuje a naplňuje, byť nekonečně složitěji, pomaleji a s překážkami,“ zhodnotil dvacetiletý vývoj v roce 2009 sám Havel. „Ale neřekl bych, že jsme opustili základní ideály, které jsme tehdy měli,“ dodal.

Události podzimu 1989 pozitivně hodnotí podle posledních průzkumů dvě třetiny Čechů, jde především o vzdělanější a bohatší lidi. Zejména starší generace však bere novou dobu s rezervou. „Pro mladší generaci je to o svobodách, které jsou schopni a ochotni využívat, jako je cestování, studování v zahraničí, přístup k zahraniční literatuře,“ míní politolog Just. „Zatímco starší generace tolik těchto výhod nevyužívá a byla zvyklá žít v tom určitém omezeném režimu. Brali ho jako normu,“ dodal. Vedle vnitropolitických změn ovlivnily navíc společnost nástup internetu a globalizace, boj proti terorismu po 11. září, nedlouho poté ekonomická krize, klimatické změny, migrace i celosvětový nástup populismu v politice.

Premiér a prezident se k oslavám nepřipojí

Na vlně populismu se svezl podle politologů současný premiér Andrej Babiš (ANO). Byznysmen, který dokázal využít otevírající se ekonomiky po pádu komunismu a stát se jedním z nejbohatších Čechů.

I přes své rozsáhlé bohatství, vlastnictví médií a někdejší spolupráci se Státní bezpečností dokázal oslovit voliče, kteří cítili rozčarování z dosavadní politiky. Se svým hnutím ANO rozbil do té doby převládající pravolevý stranický systém a kdysi vládnoucí duo ODS a ČSSD dnes bojuje střídavě o přežití.

Babišova vláda, která se jako první od revoluce opírá o komunisty, musela čelit řadě demonstrací. Spolu s Babišem je kritizován i Miloš Zeman kvůli svým výrokům, výkladu ústavy a odmítání jmenovat do funkce státníky či profesory. Protestní demonstraci svolal na tuto sobotu například spolek Milion chvilek pro demokracii na Letné v Praze.

Proti Babišovi však stojí nesjednocená opozice, premiérovo trestní stíhání navíc bylo zastaveno a podle politologů zůstane Babišova pozice neotřesitelná. „Velká část voličů ANO je imunní vůči všemu negativnímu, co se v souvislosti s Andrejem Babišem a ANO objevilo,“ řekl Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

Ani jeden z kritizovaných politiků se nechystá zapojit se do veřejných oslav. Velkou část neděle 17. listopadu premiér stráví na Slovensku. Babiš nechtěl uvést, zda předtím přijde na Národní třídu. Loni zde položil květiny uprostřed noci a jeho odpůrci je vyhodili do koše. Prezident Zeman si podle svých slov svátek veřejně připomínat nebude a zapálí svíčku doma. „Byly to krásné dny, rád na ně vzpomínám. A možná právě proto nepůjdu vzpomínat veřejně, protože se tam určitě zase objeví, dle mého názoru, fašistická úderka Kaputin, která bude házet květiny do odpadkových košů,“ řekl Zeman.

Pár důvodů, proč se o víkendu zvednout z gauče 

Festival svobody

Festival zaštiťuje letos řadu akcí k výročí sametové revoluce v centru Prahy. Od studentského setkání Svobodný listopad na Albertově, Koncertu pro budoucnost na Václavském náměstí po oblíbené Korzo Národní, které se potáhne z Národní třídy na Jungmannovo náměstí. Ve tři hodiny vyrazí ve stopách někdejších studentů Sametový průvod z Albertova na Národní třídu. Večer oslavy završí předávání Cen Paměti národa v Národním divadle.

Den otevřených dveří

Své brány veřejnosti otevře Úřad vlády, a to ve Strakově akademii i Kramářově vile. Den otevřených dveří se také koná na ministerstvu školství.

Projekce a světelné instalace

V neděli vpodvečer ozáří domy na Národní třídě speciální velkoformátové projekce s hudebním doprovodem. Objeví se také instalace Milana Caise Noční hlídač, kterou autor v minulosti představil na chladicích věžích temelínské elektrárny. Červené oči se tentokrát objeví na křídlech Národního muzea.

17.11

Po páté hodině večerní, symbolicky v 17 hodin a jedenáct minut, se 17. listopadu rozeznějí kostelní zvony po celé ČR. Ve stejný čas pustí většina rozhlasových stanic píseň Modlitba pro Martu.

Obývák Václava Havla 

Na náměstí Václava Havla vedle Národního divadla budou číst z Havlových děl Dagmar Havlová, Václav Marhoul, Michael Kocáb, Tomáš Etzler, Dana Němcová, Dan Přibáň, Bára Hrzánová, Lenka Klicperová, Michael Žantovský a další.

Komunikace89

Ve výstavním prostoru na Letenské pláni bude po celý víkend k vidění multimediální projekt Komunikace89 aneb státní převrat bez internetu, který má přiblížit mediální a komunikační pozadí revoluce.

Milion chvilek pro demokracii

Protivládní demonstrace na pražské Letné se koná už v sobotu. Organizátoři by chtěli navázat na červnovou demonstraci, které se zúčastnily statisíce lidí, a požadovat odstoupení premiéra Andreje Babiše a ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Demonstrace začne ve dvě hodiny odpoledne.

Brněnský sedmnáctý 

Studenti Masarykovy univerzity zvou v neděli na náměstí Svobody a chtějí si společně připomenout odvahu svých předchůdců, kterou před 30 a 80 lety projevili.

30 vteřin svobody

Na Instagramu @e15news jsme pro naše čtenáře připravili projekt 30 vteřin svobody. Oslovili jsme několik herců, zpěváků a podnikatelů pod 30 let a zeptali se jich, co pro ně znamená svoboda. Na odpovědi dostali 30 vteřin. Videa najdete v uložených instastories na našem Instagramu pod "hashtagem" #30. Videa budou přibývat až do neděle.

Mezníky novodobé historie:

17. LISTOPADU 1989 

Začátek sametové revoluce v Československu. Pietní akt studentů v Praze přerostl v demonstraci požadující politické reformy. Padl vládnoucí režim komunistické strany.

29. PROSINCE 1989

Novým prezidentem byl zvolen lídr opozičního hnutí Václav Havel.

8.–9. ČERVNA 1990 

První svobodné volby, ke kterým přišlo v ČR 96,8 procenta voličů a jednoznačným vítězem se stalo Občanské fórum.

1. LEDNA 1993 

Vznik dvou samostatných zemí – České republiky a Slovenské republiky.

26. LEDNA 1993 

Václav Havel byl zvolen prezidentem České republiky (znovu byl zvolen v roce 1998). 

12. BŘEZNA 1999 

Česko se stalo členem NATO.

28. ÚNORA 2003 

Václav Klaus byl zvolen českým prezidentem (znovu byl zvolen v roce 2008)

1. KVĚTNA 2004 

Česko se stalo členem Evropské unie.

26. LEDNA 2013

První přímou prezidentskou volbu vyhrál Miloš Zeman (znovu byl zvolen v roce 2018).