Armáda má problém s náborem nováčků, vojenské univerzity se potýkají s nezájmem

Armáda České republiky

Armáda České republiky Zdroj: Shutterstock

Čeští vojáci z 601. skupiny v Afghánistánu
Čeští vojáci v Afghánistánu
Armáda České republiky
Armáda České republiky
5
Fotogalerie

Po několika letech překračování náborových plánů se armádě přestalo dařit. Loni splnila cíl na 99 procent, letos do října, kdy skončil termín pro nábor v tomto roce, jen na 86 procent. Může za to klesající počet nových studentů Univerzity obrany v Brně a vojenského oboru na Fakultě tělovýchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Vládní záměr, aby se ozbrojené síly rozrostly z nynějších 21,5 tisíce profesionálů na 30 tisíc, se tak nemusí naplnit.

„Hlavním důvodem je vedle nepříznivého demografického vývoje všeobecně nízký zájem mladých lidí o studium technických a náročnějších oborů,“ uvedla mluvčí generálního štábu armády Magdalena Dvořáková. „Částečně to odpovídá nedostatečnému počtu absolventů středních technických škol,“ dodala.

I když se v přímém náboru podařilo letos získat přes 1460 rekrutů a plán byl v tomto ohledu splněn na 101 procent, celkový výsledek ovlivnil právě propad uchazečů o vysokoškolské studium. Přihlásilo se jen 430 adeptů, tedy 57 procent předpokládaného počtu. Na přelomu roku tato čísla zřejmě ještě sníží tříměsíční základní kurz ve Vyškově, který zpravidla nedokončí na dvě stě lidí.

Komplikací je i nevyhovující zdravotní stav mladých mužů a žen, který je důvodem vyřazení přibližně čtvrtiny zájemců. Další nezvládnou fyzické testy nebo z osobních důvodů změní své rozhodnutí hlásit se do armády. „V souhrnu není přijato mezi třiceti až čtyřiceti procenty uchazečů,“ dodala Dvořáková. 

Zatímco letos chtělo vojsko získat 2200 nováčků, v příštím roce jich má být už 2500. Z toho pětinu mají tvořit studenti. Rekrutační střediska sázejí na moderní způsoby komunikace, jako jsou videa na sociálních sítích a spolupráce s youtubery, nebo na nově otevřený obor kybernetická bezpečnost při Univerzitě obrany. 

Zintenzivnění náboru si vytkl za cíl šéf rezortu Lubomír Metnar (ANO). Ještě loni předpokládal, že do roku 2025 bude tvořit armádu 30 tisíc vojáků z povolání a deset tisíc rezervistů. Letos termín o pět let posunul. 

Obraně nenahrává ani nynější nízká nezaměstnanost. „Navíc nemůžeme vzít každého, takže je vlastně úspěch, že máme tolik nováčků,“ míní mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Na druhé straně je zarážející, že už tolik nezabírají finanční benefity. Jejich pomocí je armáda dlouhodobě úspěšnější než policie. Třeba nástupní plat vojenského kuchaře je 35 tisíc korun měsíčně hrubého, zatímco policisty 22 tisíc.

„Plnění rekrutačních cílů jednoduché nebude. Jásat budeme moci až ve chvíli, kdy se vzrůstající náborový trend potvrdí, tedy za pět let,“ míní šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).